"Chtějí mě zabít, protože jsem žena," brání se Íránka odsouzená k ukamenování

Třiačtyřicetiletá Íránka byla za cizoložství odsouzena k ukamenování. Po mezinárodním zájmu o její případ byl trest změněn na smrt oběšením. Nyní ale státní žalobci přišli s dalším obviněním. Prý se také podílela na vraždě svého manžela.

"Všechno to jsou lži," tvrdí Aštianíová v rozhovoru s britským listem The Guardian, který zprostředkoval nejmenovaný zdroj z věznice. "Sleduje je teď celý svět, tak se jen zoufale snaží odvést pozornost a zmást média, aby mě mohli tajně popravit," domnívá se.

Právě s oznámením nového obvinění přišel na konci minulého týdne Mossadegh Kahnemuí, jeden ze soudních úředníků. "Tato dáma je kromě dvojnásobného cizoložství shledána vinnou také z pokusuý o vraždu svého manžela," řekl komisi pro eliminaci rasové diskriminace při OSN.

Tomu se ale Íránka brání. "Byla jsem odsouzena za cizoložství, ale obvinění z vraždy mě zprostili. Muž, který mého manžela ve skutečnosti zabil, byl identifikován a uvězněn. K smrti ho ale neodsoudili," dodává. Ji samotnou odsoudili k smrti až po obvinění z cizoložství, které přednesl hlavní prokurátor města Tabriz.

"Odpověď je jednoduchá. Všechno to je kvůli tomu, že jsem žena. Oni si myslí, že v této zemi si mohou s ženami dělat, co chtějí," prohlásila odsouzená žena. "Cizoložství je pro ně horší zločin než vražda," dodává s tím, že ale jen v tom případě, že je ze smilnění obviněna žena. Pokud se jedná o muže, nikdy ho nikdo neuvězní. "Za vše může fakt, že žiji v zemi, kde se ženy nemohou se svými manžely rozvádět a jsou zbaveny základních lidských práv," míní Aštianíová.

Odsouzená matka dvou dětí se také obává o osud případu kvůli svému původnímu právnímu zástupci, který se teď nachází v tureckém exilu. Muhammad Mustafej ji tak prý může nevědomky udělat ještě zranitelnější, než už je.

"Chtějí mě odžíznout od mého právníka, aby mě tak mohli snáze obvinit z čehokoli, aniž bych k tomu mohla cokoli říct," bojí se Aštianíová a připouští, že "kdyby nebylo jeho snahy, už dávno by byla ukamenovaná."

Útěk právníka do Norska

Byl to právě Mostafej, díky komu se podařilo celý případ dostat do mezinárodního povědomí. A právě kvůli nechtěné publicitě na něj íránské úřady vyhlásily zatykač. Mostafej mezitím stihl uniknout do Turecka, kde ho sice zadržela imigrační policie, ale on požádal o azyl Norsko, které mu vyhovělo. Nyní je již na cestě do skandinávské země a to i přesto, že íránská vláda drží v teheránské věznici jeho manželku jako "rukojmí". 

A jaký je život za branami vězení v Tabrízu? Aštianíová celé soužití s tamějšími strážnými popisuje jako nekonečné týrání a šikanu. "Ta jejich slova... Vidí mě prostě jen jako nevěrnou ženu, která by měla být ukamenována k smrti. Je to stejné jako být skutečně kamenována každý den," připouští.

I přesto ale při interview nezapomene poděkovat jednotlivcům i organizacím, které se zasloužili o mezinárodní zájem o její případ a dávají jí tak naději, že by přeci jen mohla být propuštěna. "Celé ty dlouhé roky se mi (vyšetřovatelé) snažili namluvit, že jsem nevěrnice, nezodpovědná matky svých dětí a pouhá kriminálnice. Ale teď, když mě podporuje téměř celý svět, jsem po opravdu dlouhé době znovu nalezla své pravé já - nevinné já," přiznává.

"Jen Vás prosím, nenechejte mě ukamenovat před zraky mého syna," prosí na závěr Aštianíová.