Katalánci se postavili španělské tradici. Zrušili koridu

Na jedné straně stáli ochránci zvířat a katalánští nacionalisté, pro něž je korida zvykem zavlečeným těmi, kteří chtějí Katalánsko podmanit španělským zvykům. Na straně druhé stáli fanoušci a zastánci kulturně-sportovně-společenské události a symbolu a turistického lákadla, za kterou koridu označují. A mezi nimi pobíhali býci. Tomu už tak ale nebude.

Katalánský parlament ve středu schválil zákaz koridy na území této španělské autonomní oblasti. Jediná aréna na koridy v Katalánsku, barcelonská La Monumental, tak zřejmě bude od ledna 2012 uzavřena.

HTML clipboard

Katalánsko se tak stalo druhým španělským regionem po Kanárských ostrovech, kde jsou býčí zápasy zakázány.

Pro zákaz zápasů s býky hlasovalo 68 poslanců, 55 hlasovalo proti. Katalánský parlament má 135 zákonodárců. Poslanci schválili takzvanou lidovou legislativní iniciativu, která si získala 180.000 podpisů a která požadovala konec tohoto "barbarského" představení. Na Kanárských ostrovech byl zákaz koridy schválen už v roce 1991.

Katalánská debata

Už během nedělní koridy v Barceloně musela policie hlídat shromáždění obou táborů u arény. Stoupence zákazu podpořila petice se 140 000 podpisy lidí ze sto dvaceti zemí. „Když prohrajeme, obrátíme se na ústavní soud,“ řekl listu La Vanguardía Alberto Taurel, viceprezident organizace sdružující obránce koridy. Organizace v pondělí představila studii Vicenta Royuely, profesora ekonomie Barcelonské univerzity, podle níž zrušení koridy bude stát každého Katalánce 57 eur, neboť ekonomické ztráty a náklady na odkoupení stojících arén budou nejméně 300 miliónů eur (7,5 mld Kč). Opoziční Lidová strana dokonce tvrdí, že může jít o ztráty až 500 miliónů eur (12,5 mld Kč).

Aréna v Barceloně patřila spíš k těm dražším ve Španělsku, cena lístku je 40 eur a obsazenost loni byla v průměru 44,1 procent. V roce 2008, za který jsou známa poslední čísla, se v aréně odehrálo pouhých šestnáct korid, které vidělo 116 tisíc lidí, což je téměř směšné číslo ve srovnání s 343 koridami v Madridu za stejné období.

Ale ekonomické argumenty jsou v katalánské debatě spíš pomocné, stejně jako hlasy obránců práv zvířat. Z koridy se stala politika. Katalánští levicoví nacionalisté, kteří s návrhem přišli, v podtextu uvádějí, že býčí zápasy, jež v minulém století tak zpopularizoval například americký spisovatel Ernest Hemingway, jsou cizí katalánské kultuře a jsou španělským importem, který má zdůraznit podřazenost Barcelony Madridu.

Obrazem: Býčím zápasům v Katalánsku zvoní hrana. Parlament hlasuje o jejich zákazu přejít do fotogalerie

Katalánská debata je také poslední kapitolou sto let trvající diskuse iniciované řadou španělských intelektuálů, kteří ve vlnách proti byčím zápasům brojí. Doposud jediným regionem, který je zakázal, byly na počátku 90. let minulého století Kanárské ostrovy.

Jejich obránci tvrdí, že zápasy, jež má oblíbené třeba i král Juan Carlos, jsou součástí španělského kulturního a sociálního dědictví, že jsou esencí španělského životního stylu a doslova živým symbolem. Svá umělecká díla jim věnovali velikáni španělské kultury jako Francisco Goya či Pablo Picasso. V Madridu dokonce uvažují o návrhu zapsat je do světového dědictví UNESCO a před lety dokonce státní agentura pro propagaci turistiky zvolila siluetu býka jako symbol, jímž propagovala zemi v zahraničí. A řada turistů si z Barcelony a dalších měst odváží známý suvenýr: plakát s prohnutým toreadorem zvoucí na koridu právě v La Monumental.