Italská média se bojí o svobodu projevu. A proto dnes raději mlčí

Italský mediální svět se v pátek změnil ve skutečné Berlusconiho imperium. Itálie je dnes téměř bez informací, nevycházejí noviny a nevysílá rozhlas a televize. Ovšem s výjimkou těch médií, která patří italskému premiérovi Silvio Bersluconimu. Novináři stávkují proti návrhu zákona omezujícího používání odposlechů a jejich uveřejňování v médiích ještě před soudním jednáním.

Podle Národní federace tisku, který ke "dni ticha" vyzval, jde o symbolické gesto, které má ukázat ticho, jež "náhubkový" zákon předložený vládou premiéra Silvia Berlusconiho nastolí.

Od rána mlčí tiskové agentury a neaktualizují se internetové stránky deníků. Televize vysílají jen předem natočené pořady. Na novinových stáncích je k dostání jen deník Il Giornale patřící Berlusconiho rodině. Jeho ředitel Vittorio Feltri k tomu vysvětlil, že ani on není s návrhem zákona spokojen, je ale chyba zbavovat se jediného způsobu, jakým se novináři mohou obracet na čtenáře.

Návrh zákona, který 10. června schválil Senát a který ještě musí odhlasovat Poslanecká sněmovna, stanoví až dva měsíce vězení a pokutu až 464.700 eur (přes 12 milionů Kč) pro vydavatele novin a provozovatele audiovizuálních médií šířících odposlechy nebo jejich audio a videonahrávky po dobu soudního vyšetřování.

Berlusconi obhajuje zákon nutností respektovat soukromý život a právo na obhajobu, avšak levicová opozice a většina velkých médií v tom spatřuje pokus umlčet tisk a bránit šíření informací, jež jsou pro šéfa vlády nepříjemné.

Minulý týden proti "náhubkovému" zákonu protestovalo několik tisíc lidí v Římě.

Náhubkové zákony ve světě

Itálie není jedinou zemí, kde se média obávají o svobodu projevu. Rumunsko připravuje novou obrannou strategii, která pokládá média vedle terorismu, korupce nebo organizovaného zločinu za bezpečnostní riziko pro stát. Podle této strategie mohou média pomocí řízených tiskových kampaní cíleně šířit falešné informace o činnosti státní správy a tím ohrozit rumunskou bezpečnost.

Mezinárodní tiskový institut (IPI) na konci června vyjádřil obavu z chystané maďarské mediální reformy. Místní veřejnoprávní média mají být spojena do jedné korporace, jejíž vedení by přímo jmenoval premiér.

Maďarská vláda chce takto zastřešit televizní společnost MTV, maďarský rozhlas MR, satelitní televizi Duna TV a tiskovou agenturu MTI. Ředitele korporace by jmenoval přímo premiér, stejně jako šéfa nového mediálního regulačního úřadu. Parlament, ve kterém má ústavní většinu Svaz mladých demokratů (Fidesz) premiéra Viktora Orbána, by navíc jmenoval členy kontrolní rady zastřešující instituce.

Na Slovensku před dvěma lety prosadila vláda socialistického premiéra Roberta Fica nový tiskový zákon, který umožňuje žádat noviny o opravu nebo uveřejnění odpovědi na článek. Této možnosti využívají také politici.

Slovenská média se musí mimo jiné řídit zákonem na ochranu slovenštiny, podle které je od loňského září nutné vedle původního znění uvést slovenský překlad. Za porušení normy hrozí pokuta až 5000 eur (téměř 130.000 korun).

Novináři v České republice musí od loňského dubna respektovat takzvaný náhubkový zákon, který zakazuje zveřejňování identity obětí některých trestných činů a citace z policejních odposlechů. Za jeho nedodržení hrozí pětileté vězení nebo až pětimilionová pokuta. Budoucí koaliční vláda Občanské demokratické strany, TOP 09 a Věcí veřejných chce kontroverzní zákon novelizovat.