Nejen Řekové budou možná v budoucnu muset déle pracovat, aby stabilizovali penzijní systém. Evropská komise zveřejnila ve středu zprávu, která navrhuje, že by Evropané měli v budoucnu odcházet do důchodu až v 70 letech.
Pokud členské státy chtějí udržet stabilitu penzijních systémů, pak v roce 2040 by se věk pro odchod do důchodu měl zvýšit na 67 let a v roce 2060 dokonce na 70 let, tvrdí komise.
Důvodem pro zvyšování věku pro odchod do důchodu je stárnutí populace prakticky ve všech členských státech EU, které v budoucnosti značně zatíží státní pokladny. V současnosti v Evropské unii v průměru pracují čtyři lidé v produktivním věku na jednoho důchodce, v roce 2060 to však budou jen dva.
Brusel varoval už v uplynulých letech, že se vzhledem k demografickému výdaji zvyšují a budou zvyšovat výdaje na důchody a zdravotní péči.
Nejvyššího průměrného věku se v EU dožívají podle EK Švédové (78,4 let), Španělé (77,2 let), Italové (76,8 let) a Francouzi (76,1 let), nejnižšího průměrného věku se naopak dožívají Litevci (66,4 let), Lotyši (65,5 let) a Estonci (65,3 let). Pokud jde o ženy, nejvyššího průměrného věku se potom dožívají Španělky (83,8 let), Francouzsky (83,8 let) a Italky (82,9 let), dříve umírají Rumunky (75,1 let) a Bulharky (76,0 let).
Ve všech členských zemí Evropské unie se ale obecně dožívají ženy v průměru vyššího věku v porovnání s muži - přežívají je zhruba o šest let.
Je to na jednotlivých vládach
Současné penzijní systémy v Evropské unii | ||||
členský stát | věk odchodu do důchodu mužů v roce 2009 | věk odchodu do důchodu žen v roce 2009 | věk odchodu do důchodu v roce 2020 muži/ženy | prům. věk odchodu do důchodu v roce 2008 |
Belgie | 65 | 65 | | 61,6 |
Bulharsko | 63 | 60 | | 61,5 |
Česko | 62 | 60,7 | | 60,6 |
Dánsko | 65 | 65 | 67/67 | 61,3 |
Estonsko | 63 | 61 | 63/63 | 62,1 |
Finsko | 65 | 65 | | 61,6 |
Francie | 60 | 60 | 62/62 | 59,3 |
Irsko | 65 | 65 | 68/68 | 64,1 |
Itálie | 65 | 60 | | 60,8 |
Kypr | 65 | 65 | | 63,5 |
Litva | 62,5 | 60 | 65/65 | 59,9 |
Lotyšsko | 62 | 62 | | 62,7 |
Lucembur. | 65 | 65 | | chybí |
Maďarsko | 62 | 62 | 65/65 | chybí |
Malta | 61 | 60 | 65/65 | 59,8 |
Německo | 65 | 65 | 67/67 | 61,7 |
Nizozem. | 65 | 65 | 67/67 | 63,2 |
Polsko | 65 | 60 | | 59,3 |
Portugalsko | 65 | 65 | | 62,6 |
Rakousko | 65 | 60 | 65/65 | 60,9 |
Rumunsko | 63,7 | 58,7 | | 55,5 |
Řecko | 65 | 60 | 65/65 | 61,4 |
Slovensko | 62 | 59 | 62/62 | 58,7 |
Slovinsko | 63 | 61 | 65/65 | 59,8 |
Španělsko | 65 | 65 | | 62,6 |
Švédsko | 65 | 65 | | 63,8 |
Velká Británie | 65 | 60 | 68/68 | 63,1 |
Evropská komise ani Evropská unie v současnosti nemají žádné pravomoci, jak ovlivňovat důchodovou politiku jednotlivých zemí. Některé vlády ale přijímají ještě radikálnější reformy, než navrhuje ve své zprávě komise. Například Němci či Španělé by měli odcházet v 67 letech do důchodu již po roce 2020 a Britové by ve stejnou dobu odcházeli dokonce až v 68 letech.
Zvyšovat věk pro odchod do důchodu ovšem v některých zemích vyvolává napětí. To platí i pro Francii, jejíž vláda chce zvýšit minimální věk pro odchod do důchodu z 60 na 62 let. Přestože v tomto věku Francouzi nemohou dosáhnout na plnou penzi, hodně jich tuto nejnižší důchodovou hranici využívá. Plnou výši důchodu budou moci pobírat až od 67 let - místo od dosavadních 65 let.
"Pokud lidé žijí déle, měli by také déle zůstat v zaměstnání. V opačném případě bude pravděpodobně trpět důchodový systém, který zatíží neudržitelný růst výdajů," uvádí komise.
Podle japonského vzoru
Ve srovnání s ostatními částmi světa jsou evropské důchodové systémy poměrně štědré. Zatímco v současnosti může návrh na zvýšení věku pro odchod do důchodu na 70 let působit poměrně radikálně, v Japonsku je tato věková hranice realitou již nyní. V EU přitom existuje celá řada zemí, jejichž obyvatelé odcházejí do penze v průměru výrazně dříve než v 60 letech, Rumuni například v 55 letech. Češi podle Evropské komise odcházejí do důchodu v průměru v 60,6 letech.
Otázkou zůstává, zda Evropská unie zůstane bez možnosti ovlivňovat penzijní systémy členských států i v budoucnosti. Evropská komise ve zprávě ale naznačuje, že by tomu tak nemuselo být. Brusel kritizuje současný dohled nad penzijními systémy členských států jako "roztříštěný a nekompletní" a nevylučuje, že časem navrhne jeho harmonizaci v celé EU.
Napovídá tomu i autorství zprávy, které připadlo eurokomisaři pro vnitřní trh Michelu Barnierovi, jenž má na starosti harmonizaci finančního dohledu a regulaci finančního sektoru.
*Tabulka: Zdroj ČTK, údaje z EK jsou za rok 2009
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist