Chrámy fotbalu

O fotbalových stadionech se často říká, že jsou to "chrámy fotbalu". Zní to sice jako přihlouplé klišé, ale kdo byl někdy přítomen fotbalovému zápasu, tak uzná, že na něm něco je. Lavicemi jsou betonové stupně, katedrální klenbu nahrazuje vysoká obloha, mši udává tón rozhodčí v černém. Hráči se při vstupu na plochu křižují, a pokud vstřelí branku, ukazováčkem směřují svoje díky do nebes. Už předtím se možná pomodlili v kapli, jíž jsou stadiony v některých zemích vybaveny stejně samozřejmě, jako k jejich zařízení patří třeba sauna nebo vířivka. Dramatickou scénu sledují fanoušci, kteří pro sebe ve vypjatých okamžicích drmolí tajné modlitby, ačkoliv tak rádi prohlašují, že nikomu a ničemu nevěří: vyjma mužstvu, za něž se kdysi rozhodli dýchat.