Rada bezpečnosti OSN ve středu schválila rezoluci, která zavádí nové sankce proti Íránu. Cílem opatření je zastavit kontroverzní íránský jaderný program, který podle západních zemí směřuje k sestrojení atomové zbraně. Pro návrh hlasovalo 12 z 15 členů Rady, včetně všech pěti velmocí s právem veta. Turecko a Brazílie hlasovaly proti rezoluci, Libanon se hlasování zdržel. Írán rozhodnutí rady označil za "špatné opatření".

"Tato rada dostála své zodpovědnosti. Nyní by si Írán měl zvolit moudřejší cestu," řekla bezprostředně po hlasování agentuře Reuters americká velvyslankyně při OSN Susan Riceová.

Íránská státní televize krátce po hlasování označila rozhodnutí Rady za "špatné opatření". Nové sankce podle ní "dále zkomplikují" situaci ohledně jaderného programu.

Tlak na Írán se stupňuje

Čtvrté kolo sankcí, které rada schválila, by mělo dál stupňovat tlak na Írán. Sankce rozšiřují o 40 firem okruh společností, jejichž aktiva by měla být zmrazena kvůli podezření, že pomáhají rozvíjet íránský jaderný program. Rezoluce také rozšiřuje zbrojní embargo vůči Íránu a vyzývá státy OSN, aby neposkytovaly palivo nebo přístavní služby plavidlům, která přepravují zakázaný náklad do islámské republiky.

Původní návrh sankcí byl ještě tvrdší a některá opatření měla směřovat i proti íránskému energetickému sektoru. Rusko a Čína, které mají v Radě bezpečnosti právo veta a v minulosti se k sankcím stavěly zdrženlivě, si ale vynutily jejich zmírnění.

Cesta k uvalení sankcí na Írán je volná. Souhlasily Čína i Rusko - čtěte ZDE

Írán vyveze svůj uran do Turecka. OSN se ale i tak chystá na uvalení sankcí - čtěte ZDE

Írán úsilí Západu o uvalení nových sankcí v minulosti ostře kritizoval. Odmítl také podezření, že se chystá sestrojit jadernou zbraň. Nukleární program podle něj směřuje pouze k civilnímu využití.

Uvalení sankcí měla na poslední chvíli zabránit kompromisní dohoda, kterou Írán v květnu uzavřel s Tureckem a Brazílií. Podle ujednání měl Teherán předat do Turecka 1,2 tuny nízko obohaceného uranu a dostat za ně palivové tyče do svého pokusného reaktoru, který vyrábí jaderné izotopy pro lékařské účely. Podle západních zemí ale dohoda neřešila hlavní problém jaderného programu.

Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád v úterý prohlásil, že pokud budou sankce v radě bezpečnosti přijaty, Teherán od dohody s Ankarou a Brasílií odstoupí.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist
za 40 Kč nebo za 80 Kč
Navíc mobilní aplikace
a web bez reklam