Vážně není naše vina, že teď nemůžete létat, vzkazují Islanďané

Obrazem

Noviny, kytara, spacák. Lidé uvízlí na letištích si krátí čas, jak se dá zobrazit

"Vypadá to, že jsme skutečně dobří ve vývozu našich katastrof," glosovala aktuální situaci okolo islandské sopky a letecké dopravy politická komentátorka z Islandu pro americký list USA Today. Její slova svědčí o tom, že putování sopečného mraku, které zasáhlo snad více než samotný ostrov kontinentální Evropu, bere velká část Islanďanů zvyklých na nástrahy zdejší přírody s nadsázkou. Evropa ale po čtyřech dnech komplikací už s Islandem jeho "humor" nesdílí.

Množství částic uniklých do atmosféry po výbuchu islandské sopky zastavilo v noci na pátek leteckou dopravu v Evropě a narušilo také provoz ve zbytku světa. Island sám zmítaný krizí se kvůli sopce zároveň postaral leteckým společnostem a řadě dalších firem a turistických agentur o ztrátu milionů. "Další erupce sopky může ohrozit zotavení evropských ekonomik z hospodářské krize," varovali analytici.

Sopka se otřásla naposledy v pondělí dopoledne. Oblak popela, který vulkán chrlí, ale už údajně není tak vysoký. Obyvatelům nyní překáží zejména vítr vanoucí na jih, který má na svědomí prakticky nulovou viditelnost.

V islandské metropoli je vzduch čistý

Islanďané nechtějí být z ničeho obviňováni. "Je to zajímavé. Nás popel nikterak nezasáhl. Máme se za to snad omlouvat?" uvedl islandský ministr zahraničí Ossur Skarphedinsson, když hodnotil situaci na ostrově.

Jih Islandu a okolí sopky se přesto během několika dní sopečné aktivity změnily ve smuteční krajinu. Husté mraky kouře a vrstva sopečného popela tu komplikují život zejména farmářům.

O desítky kilometrů dál v metropoli Rejkjavíku se ale zdá být život v normálu. Stejně tak ve zbytku řídce osídleného ostrova.

Ve městě vzdáleném zhruba 120 kilometrů od sopky Eyjafjallajokul je podle zpravodajů čistý vzduch, moře bez poskvrny a po vulkánu tu skoro nikdo nehlesne. "Pro hlavní město vybrali dobrou lokalitu," mnou si ruce zdejší Islanďané. 

Vzhledem ke stávající situaci může za svou geografickou polohu děkovat celý ostrov. Na rozdíl od ostatních Evropanů mohou lidé z Islandu létat po celou dobu za oceán a do zbytku světa. Příliš narušen tak nebyl ani další transport.

"Z výbuchu sopky nás přece nemůže nikdo vinit," brání se politici a obyvatelé. A připomínají, že i zemi, kde je sopečná aktivita prakticky na "denním" pořádku, současné běsnění sopky Eyjafjallajokull zaskočilo.

Jedno mají teď Islanďané se zbytkem Evropy společné. Obě strany uvažují zejména ekonomicky - Island se i přes sopečný popel nadále zabývá tím, jak splatí dluhy napáchané ekonomickou recesí, a země jako Británie, kterým Rejkjavík dluží  miliardy, přemýšlí o záplatě na ušlý zisk z přerušeného leteckého provozu. "Čekali jsme peníze, ne popel," vzkazují komentátoři předních evropských listů Islandu.

Podívejte se na reportáž z Islandu