Bez Lecha Kaczyńského bude Evropa úplně jiná, konstatoval v rozhovoru pro polský deník Rzeczpospolita český prezident Václav Klaus. "Nyní zůstávám v Evropě s těmi všemi spory o suverenitu národů sám," řekl Klaus a dodal, že zesnulý polský prezident pro něj byl blízkým přítelem. „Mezi politiky není další člověk, kterého bych tak mohl nazývat," zdůraznil.
Pondělní polské noviny vyšly stejně jako jejich mimořádná nedělní vydání ve smuteční podobě a nevěnují se prakticky ničemu jinému než sobotní havárii prezidentova letadla u Smolenska.
Komentátor listu Gazeta Wyborcza (GW) si všímá přístupu Ruska k polskému neštěstí. "Paradoxem je skutečnost, že tragická smrt polského prezidenta a dalších významných představitelů státu vytváří neopakovatelnou příležitost ke skutečnému polsko-ruskému smíření po vzoru francouzsko-německého vyrovnání Charlese de Gaullea a Konrada Adenauera," píše se v listu.
"Není dobré smrti. Ale tato nemusí být zbytečná," uzavírá pak GW svůj komentář.
Wajdova Katyň v ruské televizi
Podobný názor sdílejí i některá ruská média, která kladně hodnotí postup ruské vlády. List Vedomosti si všiml, že prezident Medveděv vyhlásil v Rusku smutek, premiér Putin se postavil do čela vládní vyšetřovací komise a o nedělním večeru státní televize odvysílala film Andrzeje Wajdy Katyň, který byl donedávna v Rusku prakticky zakázaný. "Nepochybně šlo o státnické rozhodnutí - a vzácně správné," podotkl komentátor.
"Kaczyński zemřel pro Rusko velmi nešikovně. Na ruské půdě, v letadle ruské výroby, cestou do Katyně na 70. výročí postřílení polských důstojníků... Zemřel poté, co ruské vedení poprvé za 20 let udělalo krok k uznání viny SSSR za strašný zločin, krok k pokání, byť s výhradami," všiml si také deník, který zdůrazňuje, že Rusko nyní musí být vůči Polsku maximálně ohleduplné a který připomněl, že Kaczyński byl známým kritikem Kremlu.
Nězavisimaja gazeta však upozorňuje, že jeho postoj k Rusku se vyvíjel; jako tvrdý oponent Moskvy vystupoval hlavně z počátku svého působení v čele státu, kdy byl spíše politikem než státníkem. Ale ve své kritice byl korektní a poslední dobou se zapojil do snah polsko-ruské vztahy normalizovat.
Katyň byla tragédie, ale neobviňujte za ni celý ruský národ, řekl Putin - čtěte ZDE
Katyň: Symbol genocidy, válečných zločinů i mistrné propagandy - čtěte ZDE
Němci doufají v odpolitizování dějin
Také německý tisk si všímá symbolické roviny neštěstí a doufá, že tragédie povede k odpolitizování dějin, ke kterému zatím v Polsku nedošlo.
„Jako prezident nebyl Kaczyński vnímavý k signálům usmíření, které vysílal před několika dny ruský premiér Vladimir Putin v pietním aktu u katyňských hrobů," píše vlivný deník Süddeutsche Zeitung. Podle něj chtěl Kaczyński místo toho vést "politiku Polska jako oběti", když s delegací nastupoval do nešťastného letadla. "Snad se nyní podaří to, co od vzniku třetí polské republiky kvůli stranickým a ideologickým bojům opakovaně selhávalo - usmíření národa se svými dějinami, se svým obrazem v nich, zkrátka odpolitizování dějin,“ dodává list.
Se svým konkurentem souhlasí i deník Frankfurter Allgemeine Zeitung, podle nějž patří k tradici katolického Polska hledat smysl v oběti. "Patřilo k základním bodům prezidentství Kaczyńského udržovat vzpomínky na zločiny, které Německo a Sovětský svaz ve 20. století na Polsku spáchali,“ tvrdí list.
Vliv na vztahy Ruska a EU
Toho, že tragédie může ovlivnit vztahy mezi Ruskem a Západem si všímá i další západoevropský tisk. Belgický list Le Soirt upozorňuje, že Polsko je nejsilnější z nových členských států EU a má z nich rovněž největší vliv na tvorbu zahraniční politiky Evropské unie. Pokud se vztah mezi Varšavou a Moskvou zhoršuje, tento vývoj se přenáší i do vztahů mezi EU a Ruskem.
Listem oslovení analytici ale jsou ale skeptičtější než polští a ruští komentátoři. „Pan Kaczyński nebyl přítelem Ruska, ale u ruského vedení si vysloužil velký respekt. Tato nehoda má ale i jiný symbolický význam. Mohla by v Polsku posílit ideu, že vše co je spojené s Ruskem, je špatné," řekl šéfredaktor časopisu Rusko v globální politice Fjodor Lukjanov.
Před zhoršením polsko-ruských vztahů varují také pondělní britské listy. "Poslední věc, kterou polsko-ruské vztahy potřebují, je, aby přízrak Katyně opět zvedl hlavu," píše The Guardian.
"Vše ukazuje na to, že tragédie nepovede ke zvýšení napětí s Ruskem," konstatoval nicméně list The Financial Times a vyzdvihl, že "přes ztrátu tolika vedoucích představitelů polské státní instituce dál fungují". "To se zdá být jako slabá útěcha. Ale vzhledem k historickým útrapám Polska to není drobnost. Udržení normality svým všedním způsobem ukazuje velké vítězství, k němuž oběti havárie přispěly za svých životů," uzavřely Financial Times.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
