Kritici: Nový START je jako z dob studené války, proti KLDR ani Íránu se nehodí

Nová smlouva START o částečném jaderném odzbrojení mezi Spojenými státy a Ruskem odráží podle deníku The Wall Street Journal myšlení studené války. Dohoda se prý tváří, jako kdyby největší hrozbou současného světa byl americko-ruský jaderný konflikt, a ne jaderné ambice států, jako je Írán nebo Severní Korea. Obamova snaha o jaderné odzbrojení tak podle listu není příliš praktická.

Deník zpochybňuje představy amerického prezidenta Baracka Obamy, že příklad nové odzbrojovací dohody přiměje Teherán či Pchjongjang k opuštění jejich nukleárních programů. Pokud podle něj v minulosti něco přispívalo k nešíření jaderných zbraní, byla to síla jaderného deštníku Spojených států, na nějž se ostatní země mohly spolehnout.

The Wall Street Journal tak míní, že Obamova administrativa udělala chybu, když se v jaderné strategii zveřejněné tento týden vzdala vývoje nových jaderných zbraní. "(Obama) zřejmě opravdu věří, že když je nebudeme konstruovat, zbytek světa nás bude následovat," uvedl list.

Zároveň v této souvislosti připomněl slova amerického komentátora a novináře Waltera Lippmanna, podle něhož odzbrojovací hnutí ve 20. a 30. letech minulého století bylo "tragicky úspěšné v odzbrojení zemí, které v odzbrojení věřily". "Lippmann tato slova napsal v roce 1943, kdy byly iluze o kontrole zbraní až příliš děsivě odhaleny," podotkl konzervativní deník.

Jisté obavy z nové odzbrojovací dohody v deníku The New York Times vyjádřil například i Baker Spring z konzervativního institutu Heritage Foundation. Spojené státy by se podle něj neměly nechat ukolébat současnými relativně mírovými okolnostmi a měly by mít na paměti možné hrozby. "Co by se například stalo, kdyby Rusko a Čína uzavřely nějakou formu spojenectví?" uvedl.

Thomas Mahnken, který v předchozí administrativě působil v Pentagonu a nyní učí na vysoké škole, zase upozornil, že existence jaderných zbraní paradoxně zabránila dalšímu celosvětovému konfliktu. "Byť jsou nukleární zbraně strašlivé, desetiletí bránily válce velkého rozsahu. Nejsem tak úplně nadšený z toho, že svět zase bude bezpečný pro konvenční válku," řekl deníku The New York Times.
Zastánce jaderného odzbrojení naopak nová smlouva mezi Spojenými státy a Ruskem zklamala jako málo ambiciózní. "Pomalé snížení na 1550 rozmístěných strategických jaderných zbraní příliš nedává smysl. Myslím, že nehledě na Rusy jsme klidně mohli jít pod 1000," míní John Isaacs z organizace Rada pro svět, ve kterém se dá žít (Council for a Livable World).

USA a Rusko by podle smlouvy měly do sedmi let snížit počty rozmístěných strategických jaderných hlavic na 1550 z 2200 domluvených v moskevské smlouvě o omezení strategických útočných zbraní, kterou v roce 2002 podepsali tehdejší prezidenti Vladimir Putin a George Bush. Počet rozmístěných nosičů, tedy těžkých bombardérů, raket a ponorek, by měl klesnout na 700, státy mohou disponovat dalšími 100 nerozmístěnými kusy této techniky.