Obamova jaderná strategie: Žádné nové atomové zbraně, ale stále jich mít dostatek

Spojené státy omezí roli jaderných zbraní ve své bezpečnostní strategii a nebudou vyvíjet nové jaderné zbraně, uvedlo americké ministerstvo obrany v nové jaderné strategii země. Vůbec poprvé je hlavním cílem této strategie USA snaha zabránit jadernému terorismu a šíření jaderných zbraní. Spojené státy si ovšem v extrémních případech ponechávají možnost použít jaderné zbraně jako první. Svou strategii zveřejnily dva dny před pražským podpisem nové smlouvy s Ruskem o omezení jaderných zbraní. 

"Přijímáme specifické a konkrétné kroky proto, abychom snížili roli jaderných zbraní a zachovali si svou vojenskou převahu, odstrašili útočníky a zajistili bezpečnost Američanů," uvedl Obama ve svém prohlášení ke strategii. 

Washington se podle prezidenta drží slibu, který představil v Praze, a zavazuje se v dokumentu zeštíhlit svůj nukleární arzenál. Spojené státy nicméně nadále chtějí mít dostatečný počet těchto zbraní, aby odradily možné útočníky a mohly dostát svým závazkům vůči spojencům, například prostřednictvím projektu protiraketové obrany. 

Spojené státy podle strategie nepoužijí nukleární zbraně proti nejaderným státům, které dodržují Smlouvu o nešíření jaderných zbraní (NPT). Nukleární útok by jim nehrozil, ani kdyby napadly Američany biologickými či chemickými zbraněmi nebo ochromily USA rozsáhlým kybernetickým útokem. Spojené státy nicméně upozorňují, že země, jež by na ně takto zaútočila, musí počítat s ničivou vojenskou odpovědí. Vzhledem k rychlému vývoji chemických a biologických zbraní si také ve strategii ponechávají možnost změny svého stanoviska. Obamova strategie se přesto výrazně odklání od postoje jeho předchůdce George Bushe, který například nevylučoval preventivní jaderný úder teroristům

Plán počítá s výjimkami vůči státům, jako je Írán či Severní Korea, které odmítají dohody o nešíření jaderných zbraní. I u těchto zemí ale Washington upozorňuje, že počet případů, kdy by USA mohly použít jaderné zbraně jako první, je omezený. Američané zdůrazňují, že nukleární zbraně by proti těmto zemím byli ochotni použít jenom za "extrémních okolností", aby chránili "životně důležité zájmy své i svých partnerů".

Podle amerického ministra obrany Roberta Gatese nukleární strategie obsahuje silné poselství jak pro Írán, tak pro Severní Koreu. "Pokud budete hrát podle pravidel a přidáte se k mezinárodnímu společenství, pak přijmeme jisté závazky i vůči vám. Pokud ale nebudete hrát podle pravidel a budete šířit jaderné zbraně, pak existují všechny možnosti, jak s vámi budeme zacházet," řekl Gates. 

Spojené státy podle dokumentu také chtějí jednat s Čínou a Ruskem o "stabilnějších a transparentnějších strategických vztazích". Spolu se zvýšeným úsilím směrem k nešíření jaderných zbraní to je v příštích letech jediná cesta, jak na celém cestě zvýšit bezpečnost, uvedlo americké ministerstvo obrany.

Podle Gatese nová strategie odráží plány Baracka Obamy na celosvětové omezení jaderných zbraní, které americký prezident představil loni v Praze. Spojené státy dokument zveřejnily krátce před historickým podpisem nové americko-ruské smlouvy o redukci nukleárních arzenálů, který se uskuteční ve čtvrtek rovněž v českém hlavním městě.

"Včera tomu byl rok, co jsem v Praze představil ucelený program prevence šíření jaderných zbraní a snahy o bezpečný a mírový svět bez nich. Těším se, že tento plán pokročí dále, až s (ruským) prezidentem Dmitrijem Medveděvem tento týden v Praze podepíšu novou smlouvu (o omezení jaderných arzenálů) START, která zaváže USA a Rusko k podstatnému snížení našich jaderných arzenálů," uvedl Obama.

Spojené státy jadernou strategii vypracovaly od konce studené války potřetí. Poprvé se stalo stalo za prezidenta Billa Clintona v roce 1994, podruhé za jeho nástupce Bushe krátce po teroristických útocích z 11. září 2001. V obou případech ale byly části strategie utajené, Obamova administrativa ji poprvé zveřejnila celou. 

Podle amerického ministerstva obrany nová strategie odráží změněnou mezinárodní bezpečnostní situace. Na rozdíl od studené války výrazně klesla pravděpodobnost jaderného konfliktu mezi Ruskem a Spojenými státy, Hlavním hrozbou dneška je tak šíření jaderných zbraní a nebezpečí využití těchto zbraní při teroristickém útoku.

Hlavní body nové jaderné strategie, jež zveřejnilo americké ministerstvo obrany:

1. zabránit šíření jaderných zbraní a nukleárnímu terorismu

- Spojené státy tento bod umístily do čela své jaderné strategie vůbec poprvé;

- docílit jej chtějí posílením kontroly šíření jaderných zbraní, včetně zvrácení nukleárních ambic Íránu a KLDR, zajištěním veškerého špatně chráněného jaderného materiálu na světě do čtyř let a zesílením snahy o jaderné ozbrojení či o zákaz jaderných zkoušek.

2. snížit roli amerických jaderných zbraní v národní bezpečnostní strategii

- Jde o reakci na změněnou situaci po konci studené války, kdy klesla úloha amerického jaderného arzenálu při odstrašování nejaderných útoků, ať již konvenčních, chemických či biologických;

- Spojené státy proto hodlají zesílit roli konvenční výzbroje na úkor jaderných zbraní;

- Spojené státy zároveň přistupují ke strategii "negativní bezpečnostní záruky", tj. slibu, že nezaútočí nukleárními zbraněmi na nejadernou zemi dodržující smlouvu o nešíření jaderných zbraní;

- v případě zemí, jež se touto smlouvou neřídí, podle strategie existuje omezený počet scénářů, kdy mohou americké jaderné zbraně hrát roli při odstrašení protivníka; neznamená to ale, že vzrostla ochota použít tyto zbraně proti takovým státům, tedy Íránu a KLDR.

3. zachovat strategický odstrašovací a stabilizační potenciál amerického jaderného arzenálu i po jeho redukci

- Spojené státy při své obraně nadále budou spoléhat na mezikontinentální balistické střely, rakety s jadernými hlavicemi odpalované z ponorek a jadernými bombardéry;

- co nejvíce se zvýší čas pro rozhodnutí amerického prezidenta použít jaderné zbraně, aby se předešlo neštěstím nebo nedorozuměním;

- Spojené státy chtějí dále jednat s Ruskem a Čínou, aby se mezi nimi a těmito velmocemi udržela strategická stabilita a vzrostla důvěra;

- Washington také bude i po chystaném podpisu nové smlouvy s Ruskem o omezení jaderných zbraní usilovat o další snižování jaderných arzenálů.

4. posílit regionální odstrašovací roli a ujistit spojence a partnery Spojených států o ochraně jejich bezpečnostních zájmů

- Washington neučiní změny v úloze dosavadních odstrašujících prostředků bez konzultací se spojenci a partnery;

- Spojené státy budou klást stále větší důraz na nejaderné odstrašování, například ve formě protiraketové obrany.

5. udržovat bezpečný, zajištěný a efektivní jaderný arzenál

- Spojené státy nadále nehodlají pokračovat v jaderných zkouškách, které ukončily v roce 1992;

- nebudou vyvíjet nové jaderné hlavice a budou jen udržovat současný jaderný arzenál a prodlužovat jeho životnost;

- soustředí se také na to, aby jaderné zbraně, které skladují, byly v bezpečí a spolehlivé.