Řecký premiér hraje o budoucnost. Zemi čeká další stávka

V sázce je hodně. Úterní generální stávka může hodně napovědět o šancích řecké vlády prosadit potřebné úsporné kroky, které mají zkrotit hrozivý stav veřejných financí.

Premiér Jorgos Papandreu se necítí poraženecky. „Poprvé v moderní historii čelíme takovým vážným potížím,“ připouští. Jedním dechem ale dodává, že země musí obnovit ztracenou prestiž. V rukách přitom drží pár důležitých trumfů.

Má v zádech masivní podporu své socialistické strany, na obzoru není žádný politický protivník. Při nedávných návštěvách u evropských spojenců se dočkal žádaných solidárních slov. A nedávná emise státních dluhopisů přinesla potěšitelný zájem investorů.

Proto premiér odmítá tlaku sociálních protestů ustoupit. Provázal svůj osud s opatrnými reformami.

Má šanci...

„Může se spolehnout na vysokou popularitu,“ soudí Costas Panagopoulos, šéf agentury Alco, která se zabývá průzkumem veřejného mínění. „Pokud zvítězí, utvrdí svou dominanci na domácí scéně na dlouhý čas.“

Sedmapadesátiletý Papandreu, vítěz říjnových parlamentních voleb, vzešel ze slavné politické dynastie. Jeho otec Andrea Papandreu byl premiérem v 80. a 90. létech, jeho dědeček byl premiérem v 60. létech minulého století.

Je vnímán jako umírněný modernizátor. Studoval sociologii, vyzná se ve voličských náladách. U mladých demonstrantů mi přidávají body i takové maličkosti, jako je solidní jazyková výbava, otevřené vystupování či liberální názor na měkké drogy. Už to jej vymezuje proti staré gardě socialistů. Ještě v jeho předvolební kampani nepadlo o úsporách ani slovo. K pragmatickým krokům jej přivedly vnější okolnosti, obří schodek a následný propad důvěry v řecké finance.

Nyní cítí sebevědomí. Po týdnech nejistoty, kdy čelil nepříjemnému tlaku evropských politiků a nedůvěře investorů, si může trochu vydechnout. Ale ne na dlouho.

Jeho tým finačních expertů si stále musí lámat hlavy, jak splácet vysoké zadlužení, vláda potřebuje neodkladně sehnat 20 miliard eur ke stále nákladnější obsluze dluhů. Premiér se také musí postarat, aby protireformní protesty nepřerostly únosnou míru. Nová stávka tak pro něj bude důležitým testem.

Demonstranti dávají najevo neústupnost. „Budeme vycházet do ulic tak dlouho, dokud nezvrátíme tato antisociální opatření,“ hřímá šéf odborů ve veřejném sektoru Spyros Papaspyros.

Ať protestují

Premiér se vyjadřuje směrem k odborům smířlivě, ustoupit ale nehodlá.„Demonstranti mají právo na protesty,“ vzkázal jim. “Krizi ale nezavinila tato vláda.“

Obyvatelé Řecka jsou v názoru na úsporné plány v hodnotě 4,8 miliard eur rozděleni. Podpora se postupem času vytrácí, ale nijak dramaticky. Podle průzkumu citovaného listem To Vima mají vládní reformy podporu 47 procent Řeků, stejný počet je proti.

„Úsporné kroky budou nějakou dobu terčem sociálních protestů, vláda ale úsporná opatření prosadí,“ soudí Jon Levy, analytik think tanku Eurasia Group.

Poslední čísla o stavu ekonomiky vládu spíše povzbudila. Řecká ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí klesla meziročně o 2, 5 procenta, to je příznivější údaj než předcházející odhady. Zůstává však horší než průměr eurozóny.

Míra nezaměstnanosti se podle čerstvých dat v závěru roku nepatrně snížila na 10,2 procenta.

Papandreu opakuje, že rok 2010 bude rokem intenzivních reforem. Do roku 2013 chce snížit schodek veřejných financí ze současných 12,7 procenta pod hranici tří procent, diktovanou Bruselem. Směrem k domácímu publiku potom vzkazuje, že úspory se nedotknou chudých.

Průzkumy přitom hovoří o tom, že Řekům se nelíbí především ty kroky, které se jich bezprostředně dotknou. Zvýšení DPH o dva procentní body, zmrazení penzí či snížení prémií. Naopak největší podporu si drží navrhované snížení platů pro vládní činitele.