Prezidentka Chile proti rabujícím nasadila armádu. Po zemětřesení přes 700 mrtvých

Až dva miliony lidí byly podle chilské prezidentky Michelle Bacheletové postiženy zemětřesením o síle 8,8 stupně Richterovy škály, které v sobotu zasáhlo Chile a vyvolalo vlnu tsunami, která se šířila Pacifikem.

Bacheletová také uvedla, že počet obětí už dosáhl 708 osob, dříve přitom úřady hovořily o 300 až 400 mrtvých. Specializovaná americká společnost EQECAT odhadla materiální škody na 15-30 miliard dolarů (300 až 600 miliard korun).

„Zdá se, že nové budovy otřesy přestály víceméně nedotčené. Ale staré budovy hodně utrpěly,“ popisuje situaci ve městě Concepción, které leží 115 kilometrů od epicentra otřesů, reportér BBC.

V jednom ze zhroucených domů zůstávají uvězněny desítky lidí. „Celou noc jsme pracovali, snažili se dostat skrz stěny a nalézt přeživší. Největší problém je palivo pro stroje a voda pro naše lidi,“ uvedl koordinátor záchranných prací Marcelo Plaza.

V Concepciónu se zároveň objevily první případy rabování, kdy policie zasáhla slzným plynem a vodními děly proti davu, který si odnášel potraviny z jednoho ze supermarketů. Hlášeny jsou i případy rabování na benzínových pumpách, v lékárnách a bankách. Prezidentka proto rozhodla, že na pomoc policii vyšla vojáky.

Obyvatelé zničeného regionu se ale brání tím, že zatím nedorazila žádná oficiální pomoc a potravin a vody se nedostává.

Zasaženou oblast postihlo několik následných otřesů a řada lidí tak kvůli obavám o stabilitu budov zůstává na ulici. Ve městě nefunguje elektřina a neteče voda.

Vedle Concepciónu byly poničeny i další města – historické centrum Curica bylo zničeno z 90 procent a kvůli poničení zůstává uzavřené i letiště a metro v Santiagu.

Nejhůře ale skončilo pobřežní město Talcahuano, které zasáhla vlna tsunami. Ta se poté celý den šířila Pacifikem, varování před ní vydali až v Rusku. Nakonec však prošla Tichým oceánem bez větších škod, u japonských břehů dosahovala výše pouhého jednoho metru.

Sobotní zemětřesení se zařadilo mezi nejsilnější za posledních sto let, dosáhlo větší síly než lednové otřesy na Haiti. Světová média se ale shodují, že budovy v Chile byly z velké části postaveny tak, aby podobnou katastrofu ustály a také úřady země, která patří z ekonomického i politického hlediska k těm stabilnějším v Latinské Americe, byly na situaci lépe připraveny.

Obnova země bude velkou výzvou pro Sebastiana Piňeru, který zvítězil v prezidentských volbách a za dva týdny převezme úřad od Bacheletové. 

"Připravujeme se na nový úkol, který nebyl součástí našich vládních plánů: přijetí zodpovědnosti a obnovu. Bude to velký úkol a budeme na něj potřebovat velké prostředky," citovala Piňeru agentura Reuters.

Pomoc Chile už nabídly USA, Čína, EU i OSN, vláda ale zatím nikoho z nich o podporu oficiálně nepožádala.