Obamův poradce: Největší hrozbou globální bezpečnosti je íránský jaderný program

Íránský jaderný program je v současnosti největší hrozbou pro globální bezpečnost. Na mnichovské konferenci o bezpečnostní politice to v sobotu prohlásil generál James Jones, poradce amerického prezidenta Baracka Obamy.

Teherán si podle něj musí vybrat mezi dohodou s mezinárodním společenstvím, nebo novými sankcemi a další izolací. Ruský vicepremiér Sergej Ivanov však požadoval, aby případné sankce proti Íránu nebyly zaměřeny na jeho ekonomiku.

"Nevidím v současnosti větší hrozbu pro kolektivní bezpečnost než íránský program," zdůraznil Jones. USA jsou podle něho přesto stále připraveny s Íránem jednat. "Teherán ale musí dostát své odpovědnosti nebo čelit širším sankcím a větší mezinárodní izolaci," varoval.

Americký ministr obrany Robert Gates si na rozdíl od Teheránu nemyslí, že je blízko nová dohoda s Íránem. Šéf íránské diplomacie Manúčehr Mottakí v pátek v Mnichově tvrdil, že dohoda o výměně slabě obohaceného íránského uranu za palivo jaderného reaktoru je na dobré cestě.

Naopak ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov apeloval na to, aby se k íránské otázce přistupovalo v souvislostech s vývojem na celém Blízkém a Středním východě. Na rozdíl od Jonese odmítl íránský jaderný program označit za současnou největší hrozbu.

Ruský vicepremiér Sergej Ivanov v Mnichově prohlásil, že případné nové sankce proti Íránu by měly být zaměřeny jen proti šíření jaderných zbraní a neměly by směřovat proti íránské ekonomice jako takové. "Pokud by v budoucnu byly hypoteticky vyhlášeny nové sankce, měly by být omezeny pouze na nešíření jaderných zbraní, a nikoli rozšiřovány na kulturní, humanitární a ekonomické části íránských aktivit," řekl médiím.

USA jsou z přístupu Íránu zklamány

Ministr Gates, který je v Ankaře, v sobotu prohlásil, že Íránci musí souhlasit s původním návrhem skupiny šesti zemí. Podle něj měl vyvézt 1200 kilogramů svého lehce obohaceného uranu k dalšímu zpracování v zahraničí. Zpět měl dostat palivo obohacené sice na 20 procent, ale upravené tak, že by je bylo jen s obtížemi možné použít ve vojenském programu.

Gates uvedl, že íránská odpověď na Obamovu nabídku zapojit Írán do vyjednávání o jaderném programu je zklamáním. "Neučinili nic, aby svět přesvědčili o tom, že jsou připraveni jednat ve shodě s NPT (Smlouvou o nešíření jaderných zbraní) nebo zastavit směřování k jaderné zbrani," řekl Gates. Zdůraznil, že čím víc se oddaluje splnění původního návrhu, pozbývá tento návrh na významu, protože Íránci obohacují další uran.

Předseda íránského parlamentu Alí Larídžání prohlásil, že západní státy chtějí Írán podvést a že jejich pravým cílem je Íránu prostě obohacený uran vzít.

Obohacování uranu pokračuje

Šéf íránské diplomacie Mottakí v sobotu v Mnichově půl hodiny jednal s novým generálním ředitelem Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Jukijou Amanem. Snažil se mu prý vysvětlit pozici Íránu a schůzku označil za velmi dobrou. Novinářům pak sdělil, že je třeba znovu se dohodnout o množství vyvezeného uranu. Bude ho prý možná méně než 1200 kilogramů z návrhu. Znovu se ale nezmínil o tom, kdy by byl Írán ochoten výměnu provést.

V pátek mluvil o simultánní výměně, ale mocnosti si představovaly, že Írán svůj uran vyveze a počká zhruba rok na jeho zpracování na palivo v cizině. Podle MAAE má Írán nyní něco přes 1700 kilogramů vlastního slabě obohaceného uranu, ale jeho obohacovací zařízení dále pracuje na plné obrátky.

Amano však po schůzce uvedl, že mu Mottakí nepředložil žádnou novou variantu plánu na obohacování íránského uranu v zahraničí. Jednání podle něj pokračuje a mělo by se urychlit. Na dotaz, zda věří v průlom v této otázce, odpověděl, že poskytování perspektiv není jeho oborem. "Dialog pokračuje a musí být urychlen. To je moje stanovisko," zdůraznil.