Přichází "pan Nikdo". Do funkce nastoupil první prezident EU Van Rompuy

Předsednického žezla v Evropské unii se v pátek na půl roku ujalo Španělsko. Do funkce ve stejný den oficiálně nastoupil také první prezident v unijních dějinách Herman Van Rompuy.

K hlavním výzvám Španělů, kteří ve vedení unie vystřídali Švédy, bude patřit boj s dopady nejhorší hospodářské krize v unijních dějinách a doladění toho, jak bude EU v praxi fungovat podle pravidel Lisabonské smlouvy. Tento dokument, který začal platit v prosinci, 27člennému bloku přinesl řadu zásadních reforem. Například vznikly dvě nové klíčové funkce.

První z nich je již zmiňovaný post unijního prezidenta, kterým se stal do té doby nepříliš známý vlámský politik a nyní již bývalý belgický premiér. Právě za to se na členské země, které o jeho jmenování jednomyslně rozhodly, snesla v tisku poměrně tvrdá kritika. Některé listy třeba hovořily o tom, že Evropě bude vládnout Pan Nikdo.

Role Van Rompuye bude spočívat hlavně v tom, že bude řídit a připravovat vrcholná setkání šéfů států a vlád zemí bloku, což dosud činil prezident či premiér předsednické země.

Druhým z nových postů je funkce unijního ministra zahraničí. Tou se stala britská eurokomisařka Catherine Ashtonová. Ta bude zase EU zastupovat hlavně navenek a bude stát i v čele vznikajícího unijního diplomatického sboru. 

Na Španělech bude do značné míry ležet odpovědnost za to, jak nastavit v praxi vzájemnou komunikaci a "soužití" těchto nových postů s dosavadním systémem rotujícího předsednictví, které zůstává zachováno i podle "Lisabonu". Analytici i řada diplomatů připouští, že zástupci Madridu před sebou mají nesnadný, o to však delikátnější úkol.

"Španělsko se ujme předsednictví EU ve chvíli, kdy se Evropská unie nachází na velmi významné křižovatce...Španělské předsednictví vydláždí cestu budoucím předsednictvím. Vytvaruje nový model spolupráce mezi institucemi EU a členskými státy na základě lisabonské smlouvy," podotkl šéf Evropského parlamentu Jerzy Buzek.

Jak na veřejné finance 

Dalším z klíčových úkolů Španělů bude nasměrovat unii na cestu ven z hospodářské krize a pokročit v práci na strategii, jak vrátit k normálu či do udržitelného stavu veřejné finance v zemích EU. Ty totiž v rámci snah vypořádat se s krizí do svých ekonomik často nalily obrovské finanční injekce a záchranné balíčky.

Kvůli tomu se jejich rozpočty dostaly do deficitů převyšujících výrazně hranici tří procent HDP, jak v EU vyžaduje pakt stability a růstu.

Možná poněkud paradoxní na tom je, že právě Španělsko je jednou z unijních zemí, na které krize dolehla nejtíživěji. Tamní nezaměstnanost dosahuje 20 procent a deficit rozpočtu se pro letošek očekává na hranici deseti procent.