Část nejbližších příbuzných nejhledanějšího teroristy světa Usámy bin Ládina prý žije na tajném místě v Íránu. Napsal to dnes britský deník The Times, podle něhož skupina pobývající na přísně střeženém místě poblíž Teheránu zahrnuje jednu z Usámových žen, šest jeho dětí a 11 vnoučat.
Britský list citoval devětadvacetiletého Umara bin Ládina, kterého označuje za čtvrtého nejstaršího syna vůdce organizace Al-Káida. Ten prý neměl ani ponětí o tom, že jeho bratři a sestry jsou ještě naživu, dokud mu v listopadu nezatelefonovali.
Řekli mu prý, že utekli z Afghánistánu těsně před útoky na americké cíle z 11.září 2001 a vydali se k íránským hranicím. Odtud je Íránci údajně přemístili do střeženého, zdmi obehnaného komplexu nedaleko Teheránu. Z něj nesmějí vycházet, podle svých strážců údajně "kvůli své bezpečnosti".
Jednomu z dětí, dceři Imán, se prý nedávno podařilo utéci během vzácné vyjížďky mimo areál. Uchýlila se na ambasádu Saúdské Arábie, kde nyní pobývá a čeká na povolení k odjezdu z Íránu.
Podle Umara bin Ládina žijí jeho příbuzní v Íránu co možná normálním životem, sami si vaří, dívají se na televizi a čtou. Mimo komplex se dostanou jen zřídkakdy na nákupy.
V komplexu prý pobývá řada rodin, takže někteří ze starších sourozenců bin Ládinova klanu mohli uzavřít sňatek a mají vlastní děti.
"Íránská vláda nevěděla, co si počít s touto velkou skupinou lidí, které nikdo jiný nechtěl, a tak je prostě drží v bezpečí. Za to jsme jí zavázáni velkou vděčností a děkujeme Íránu z hloubi našich srdcí," citovala Umara bin Ládina agentura Reuters.
Ten zároveň vyjádřil naději, že se rodině dostane povolení vycestovat z Íránu a připojit se k jeho matce, bratrovi a dvěma sestrám v Sýrii, nebo k němu a jeho manželce v Kataru.
Američtí vojáci a afghánské síly podnikly v roce 2001 rozsáhlou operaci v jeskynním komplexu Tora Bora v Bílých horách na východě Afghánistánu, kde se Usáma bin Ládin údajně ukrýval. Vůdce teroristů ale nikdy nebyl objeven a převládají domněnky, že se stále ještě skrývá v hornaté hraniční oblasti mezi Afghánistánem a Pákistánem.
Bin Ládin je jako šéf Al-Káidy obviňován mimo jiné z podílu na teroristických útocích na New York a Washington z 11. září 2001, či z pumových útoků na americká velvyslanectví v Keni a Tanzanii v roce 1998, při kterých zahynulo 223 lidí. Spojené státy na jeho dopadení vypsaly odměnu 27 milionů dolarů (asi 500 milionů korun).
Britský list citoval devětadvacetiletého Umara bin Ládina, kterého označuje za čtvrtého nejstaršího syna vůdce organizace Al-Káida. Ten prý neměl ani ponětí o tom, že jeho bratři a sestry jsou ještě naživu, dokud mu v listopadu nezatelefonovali.
Řekli mu prý, že utekli z Afghánistánu těsně před útoky na americké cíle z 11.září 2001 a vydali se k íránským hranicím. Odtud je Íránci údajně přemístili do střeženého, zdmi obehnaného komplexu nedaleko Teheránu. Z něj nesmějí vycházet, podle svých strážců údajně "kvůli své bezpečnosti".
Jednomu z dětí, dceři Imán, se prý nedávno podařilo utéci během vzácné vyjížďky mimo areál. Uchýlila se na ambasádu Saúdské Arábie, kde nyní pobývá a čeká na povolení k odjezdu z Íránu.
Podle Umara bin Ládina žijí jeho příbuzní v Íránu co možná normálním životem, sami si vaří, dívají se na televizi a čtou. Mimo komplex se dostanou jen zřídkakdy na nákupy.
V komplexu prý pobývá řada rodin, takže někteří ze starších sourozenců bin Ládinova klanu mohli uzavřít sňatek a mají vlastní děti.
"Íránská vláda nevěděla, co si počít s touto velkou skupinou lidí, které nikdo jiný nechtěl, a tak je prostě drží v bezpečí. Za to jsme jí zavázáni velkou vděčností a děkujeme Íránu z hloubi našich srdcí," citovala Umara bin Ládina agentura Reuters.
Ten zároveň vyjádřil naději, že se rodině dostane povolení vycestovat z Íránu a připojit se k jeho matce, bratrovi a dvěma sestrám v Sýrii, nebo k němu a jeho manželce v Kataru.
Řídil auto bin Ladina. Dostal pět a půl roku za mřížemi - čtěte ZDE
Obama si vyslechl kritiku od bin Ládina. Hned na úvod cesty za muslimy - čtěte ZDE
Bin Ládin je jako šéf Al-Káidy obviňován mimo jiné z podílu na teroristických útocích na New York a Washington z 11. září 2001, či z pumových útoků na americká velvyslanectví v Keni a Tanzanii v roce 1998, při kterých zahynulo 223 lidí. Spojené státy na jeho dopadení vypsaly odměnu 27 milionů dolarů (asi 500 milionů korun).
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
