"Konference vzala na vědomí Kodaňskou dohodu," uvádí se v závěrečném rozhodnutí jednání, jehož se účastnilo 193 zemí včetně České republiky. Tato formulace podle analytika, na kterého se odvolává agentura AFP, rovněž činí dohodu platnou, a přitom se vyhýbá přímému schválení dohody.

"Je to rozhodně zklamání, je to slabé, ten text nemá žádnou váhu," řekl člen české delegace Pavel Zámyslický, ředitel odboru klimatu ministerstva životního prostředí. "Teď se najde spousta zemí, které budou tvrdit, že to není jejich text, že s tím nemají nic společného," dodal s tím, že dnes ráno už se při diskusi o textu dohody odehrávaly nepříjemné scény.

Také ministr životního prostředí Jan Dusík čekal víc. Právně závazný dokument by mohl být po chystaných jednáních expertů i politiků podepsán příští rok v Mexiku, myslí si. Jednání v Kodani, která trvala proti plánu o mnoho hodin déle, označil Dusík za vyhrocené a místy velmi emotivní.

Závěrečné rozhodnutí by mělo zahrnovat seznam zemí, které jsou pro dohodu a ty, které jsou proti ní.

Hlavní body Kodaňské dohody

Obecně:

Dokument uvádí, že "změny klimatu jsou jednou z největších výzev naší doby. Zdůrazňujeme naši silnou politickou vůli k urychlenému boji proti změnám klimatu v souladu se zásadou společných, ale diferencovaných odpovědností a příslušných schopností".

Dlouhodobé cíle:

"Podle vědeckých poznatků je vyžadováno podstatné snížení globálních emisí... s cílem dosáhnout snížení globálních emisí tak, aby růst globální teploty nepřekročil dva stupně ve srovnání s předindustriální érou."

Právní závaznost dokumentu:

V dohodě není právní závaznost (oproti dřívějším návrhům) zakotvena.

Financování rozvíjejících se zemí:

V textu je uvedeno: "Rozvinuté země budou poskytovat adekvátní, předvídatelné a setrvalé finanční zdroje, technologii a kapacity pro podporu realizace adaptačních opatření v rozvíjejících se zemích."

Rozvinuté země mají na boj s klimatickými změnami těmto zemím poskytnout 30 miliard dolarů na roky 2010-2012. Z toho chce EU dát 10,6 miliardy USD (ČR by měla ročně dávat asi 100 milionů korun), Japonsko přes 11 miliard dolarů a USA asi 3,6 miliardy USD.

Tento finanční příspěvek má ročně nejpozději do roku 2020 dosáhnout 100 miliard dolarů "s cílem reagovat na potřeby rozvíjejících se zemí. Financování bude pocházet z nejrůznějších zdrojů, veřejných i soukromých, bilaterálních a multilaterálních, včetně alternativních zdrojů financování".

Redukce emisí:

Text nestanovuje žádné limity.

Ověřování:

Zlomový bod dohody, zejména proto, že Čína odmítla přijmout mezinárodní kontrolu. V dohodě se říká, že rozvíjející se země mají monitorovat své snahy "v souladu s předpisy pro mezinárodní konzultace a analýzy na základě jasně definovaných směrnic, které zajistí, že národní svrchovanost je respektována". Výsledky mají předávat každé dva roky OSN.

Další postup:

O konkrétních opatřeních mají politici jednat v příštím roce. V lednu 2010 by průmyslové země měly přijít se závazky, jak se chystají při omezování emisí postupovat. Příští vrcholná konference o klimatu se má konat v Mexiku na konci roku 2010. Vyhodnocení této dohody má být do roku 2015.

Dohoda nebyla přijata konsensem

Některé rozvojové země v noci na sobotu na plenárním zasedání konference OSN o klimatu ostře protestovaly proti návrhu dohody, kterou v pátek dojednal americký prezident Barack Obama s lídry klíčových rozvíjejících se zemí.

Ačkoli dohoda předpokládá vytvoření zvláštního fondu a to, že rozvojové státy budou ročně dostávat na boj s klimatickými změnami 100 miliard dolarů, a to nejpozději do roku 2020, jednalo se o ní za zavřenými dveřmi. Dohoda prý nerespektuje zásady OSN, dokument měl být totiž přijat konsensem.

Politická deklarace, k níž někteří státníci v pátek dospěli, požaduje udržet globální oteplování do dvou stupňů Celsia oproti předindustriální éře. Připojily se k ní především Spojené státy, Evropská unie a velké rozvíjející se země jako jsou Čína, Indie, Jihoafrická republika a Brazílie.

Dokument je nepřijatelný pro některé rozvojové země

Některé země, například Bolívie, Venezuela a Súdán, zdůraznily, že dokument je nepřijatelný, protože v něm chybí cíle pro snižování emisí oxidu uhličitého.

Svět promarnil šanci, dospěl jen k nezávazné dohodě o ochraně klimatu - čtěte ZDE

Teď musí přijít činy, řekl Obama v Kodani. Nové řešení ale nepřinesl - čtěte ZDE


"Je mi líto, že musím oznámit, že Tuvalu nemůže tento dokument přijmout," zase řekl Ian Fry, delegát malého ostrovního státu v jihozápadní části Tichého oceánu, který se skládá z devíti ostrovů o celkově rozloze 26 kilometrů čtverečních. Malé ostrovy protestují proti té části dokumentu, v níž je stanoven cíl, aby se globální oteplování udrželo pod hladinou dvou stupňů Celcia oproti předindustriální éře. Tuvalu trvá na 1,5 stupně, protože jinak prý by ostrovy mohly vlny vymazat z mapy.

Bolivijský delegát obvinil předsedajícího dánského premiéra Rasmussena, že brání demokracii a transparentnosti konference. K němu se připojil zástupce Kolumbie, podle něhož Rasmussen provedl státní převrat proti OSN. Podle Kuby se zase americký prezident Barack Obama na konferenci choval jako imperátor a oznámil dohodu, která neexistuje. Všichni tito delegáti "Kodaňskou dohodu" ostře odsoudili. V boji proti globálnímu oteplování prý určitě nepomůže.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist
za 40 Kč nebo za 80 Kč
Navíc mobilní aplikace
a web bez reklam