Klaus dosáhl svého. Češi mají výjimku z lisabonské smlouvy

Česko dostane výjimku z listiny základních práv Evropské unie, tak, jak si přál prezident Václav Klaus. Ten si ji kladl jako podmínku pro svůj podpis pod lisabonskou smlouvu, která reformuje instituce EU.

Český premiér Jan Fischer po skončení prvního dne bruselského summitu řekl, že Klaus s textem výjimky nemá problém. Jako dobrou označil dohodu i šéf prezidentské kanceláře Jiří Weigl, který se jednání zúčastnil. Podle něj byl jediný požadavek prezidenta splněn a hlava státu už nebude klást nové podmínky k ratifikaci smlouvy.  "Udělali jsme důležitý krok k dokončení ratifikace lisabonské smlouvy v České republice," řekl Fischer po jednání s lídry EU.

Dohoda nad sobím masem a čokoládovou terinou 

Představitelé členských států schválili výjimku v podobě, kterou předložilo švédské předsednictví. Lídři se na výjimce dohodli během neformální večeře, přesně mezi sobím masem se sýrem Västerbotten a čokoládovou terinou s malinami. Švédský premiér Fredrik Reinfeldt, který jednání vedl, údajně za dohodu sklidil potlesk. "Výsledek se nerodil lehce," podotkl Fischer.

Česko tak bude moci přistoupit k výjimce, kterou si už dříve vyjednalo Polsko a Británie. Výjimka by měla být součástí připravované přístupové smlouvy s Chorvatskem, právně by tedy začala platit nejdříve v roce 2011, možná i později.

Ještě před začátkem summitu EU se zdálo, že by přijetí výjimky mohl zkomplikovat postup Maďarska, které hrozilo vetem kvůli případné zmínce o Benešových dekretech, na jejichž základě po druhé světové válce přišla v Československu o svůj majetek kromě sudetských Němců i část Maďarů.

Proti jakékoli zmínce o dekretech se postavili i Němci, Rakušané a také Slováci, které mají Benešovy dekrety jako součást svého práva. Švédské předsednictví nakonec vše vyřešilo tak, že Česku nabídlo, aby na jeho území listina základních práv Evropské unie vůbec neplatila.

Už jen verdikt Ústavního soudu a Klausův podpis 

"Výjimka pro Česko z listiny základních práv Evropské unie nebude mít žádný právní dopad na sousední země," řekl Reinfeldt. Cesta k podpisu lisabonské smlouvy českým prezidentem je tak podle něho volná.

Klaus nicméně nemůže tuto smlouvu o reformě EU podepsat, dokud český ústavní soud nerozhodne o stížnosti skupiny senátorů. Ti žádají, aby soudci posoudili, zda je dokument EU v souladu s českou ústavou. Verdikt však bude znám nejdříve 3. listopadu, na kdy ústavní soud odročil své další jednání. Již jednou však soud rozhodl, že "Lisabon" v souladu s českým právním řádem je.

Českou výjimku budou muset ještě schválit národní parlamenty všech 27 členských států unie, přičemž se tak stane zřejmě při předpokládaném vstupu Chorvatska do EU. Poté se výjimka podle Reinfeldta stane součástí jednoho z protokolů lisabonské smlouvy, který již zahrnuje výjimky z listiny základních práv pro Polsko a Velkou Británii. Protokol je přitom právně závaznou součástí smlouvy.