Požadavek českého prezidenta Václava Klause na doplnění lisabonské smlouvy reformující Evropskou unii šokovaly a popudily představitele a diplomaty Evropské unie, píší sobotní britské listy. Zároveň zmiňují častý názor, že jde jen o zdržovací taktiku. Například maďarský premiér řekl listu The Times, že Klausův postoj je "naprosto kontraproduktivní".

The Independent píše o "ohromujícím oznámení", které šokovalo diplomaty v Bruselu a zhatilo naděje EU na rychlé uvedení lisabonské smlouvy v život. Klausovy nejnovější požadavky hrozí, že se celý dokument rozpadne, uvedl list.

Maďarský premiér Gordon Bajnai řekl deníku The Times, že Klausova taktika, je "naprosto kontraproduktivní a brání ekonomickému oživení Evropy". "Patřím k většině evropských premiérů, kteří jsou již dost netrpěliví, aby lisabonská smlouva vstoupila v platnost," řekl.

The Guardian napsal, že protievropský prezident Klaus svými požadavky popudil Brusel, Berlín a Paříž. Financial Times píší o zmatku, který Klausovy nové požadavky vyvolaly, zatímco The Times se domnívají, že "rozlícení lídři EU jsou odhodláni zabránit Klausovi, aby zdržoval nebo doplňoval lisabonskou smlouvu".

"Představitelé unie zdůrazňují, že o svých požadavcích nemluvil během jednání o smlouvě a že jeho požadavky jsou jen zdržovací taktikou, aby poškodil instituci, kterou nenávidí," tvrdí The Times.

Spojenci Klaus a Cameron

Také The Independent píše o obavách Bruselu "z ohromných odkladů" a z toho, že "toto nejnovější vyhrožování by mohlo časově souviset se zvolením konzervativní vlády v Británii vedené Davidem Cameronem, který slíbil o Lisabonu uspořádat referendum".

"Klaus měl spoustu času, aby o tyto výjimky požádal. A dostal by je. Teď jen na poslední chvíli tahá králíka z klobouku," řekl listu další bruselský zdroj.

Podle Financial Times někteří představitelé EU hovoří o další zdržovací taktice, ale další tvrdí, že Klausovo prohlášení by mohlo "zvráceně" posunout smlouvu ke schválení, protože konečně vyjasnilo jeho postoj. "Teď víme, co chce," řekl nejmenovaný švédský diplomat.

Všechny strany se shodují, že právní aspekty Klausova požadavku jsou nejasné a nemohou být dostatečně posouzeny, dokud nebude podána oficiální žádost, a to bude muset udělat česká vláda, napsaly Financial Times.

Český prezident po vlastní ose

"Během jednání o smlouvě česká vláda nikdy o tuto výjimku nepožádala. Míč je nyní na straně premiéra Jana Fischera - bude muset rozhodnout, jestli chce riskovat znovuotevření jednání o smlouvě," řekl deníku The Times nejmenovaný unijní diplomat.

The Times připomínají, že záruky pro Irsko před druhým referendem schválili šéfové států EU na unijním summitu. Je možné, že něco podobného by se na konci měsíce dalo udělat s Klausovými požadavky, napsal list. "To by mu umožnilo smlouvu podepsat a současně vyhlašovat vítězství."

Český prezident s podpisem ratifikace lisabonské smlouvy čeká na verdikt ústavního soudu, který dokument posuzuje na základě podnětu skupiny senátorů. Klaus navíc tento týden vznesl požadavek, aby smlouva byla doplněna dodatkem zajišťujícím Česku výjimku z listiny základních práv zakotvené v lisabonské smlouvě.

Obává se, že listina by mohla prolomit takzvané Benešovy dekrety a umožnit vznášet majetkové nároky v souvislosti s vyvlastněním a odsunem příslušníků německé menšiny z někdejšího Československa po druhé světové válce.

Související