USA odhalily, jak chtějí nově ochránit Evropu i sebe před íránskými raketami

Nový americký plán protiraketové obrany, který nahradí odvolaný projekt pozemního radaru v Česku a protiraketové základny v Polsku, má čtyři fáze. V prvních třech bude úkolem zajistit ochranu Evropy a amerických jednotek na "starém kontinentě" před íránskými střelami krátkého a středního doletu. Čtvrtý stupeň má zabránit případnému ohrožení USA íránskými raketami dlouhého doletu.

Hlavní body jednotlivých fází:

Fáze 1: Zhruba do roku 2011 by měly být na americké válečné lodě nainstalovány protiraketové systémy, kterými buď už Američané disponují, nebo které vyvinou do dvou let. K důležitým komponentům budou patřit varovný systém Aegis, jímž je v současnosti vybavena už řada amerických křižníků a torpédoborců, obranné rakety SM-3 (Standard Missile-3), radar a senzory. Tato plavidla by měla operovat ve Středomoří a v dalších oblastech.

Fáze 2: Kolem roku 2015 by měly být na válečné lodě a na území Spojeneckých států rozmístěny modernizované antirakety SM-3. Systém včasného varování bude rozšířen o moderní pozemní radar (pravděpodobně na Kavkaze) a senzory. Washington uvádí, že pokud jde o rozmístění antiraket, v současnosti již probíhají rozhovory s Polskem a Českem. Tyto rakety by však podle plánu Baracka Obamy měly být rozmístěny také v dalších státech na severu a jihu Evropy.

Fáze 3: Asi v roce 2018 by měla být nasazena další modernizovaná verze SM-3.

Fáze 4: Kolem roku 2020 začne rozmísťování nové verze raket SM-3 schopných odrazit potenciální ohrožení USA střelami dlouhého doletu.

Náklady za každou raketu SM-3 se podle amerického Kobresu vyšplhají na deset až 15 milionů dolarů (170 až 255 milionů korun) v porovnání se 70 miliony dolarů (1,2 miliardy korun) za každou z deseti antiraket dlouhého doletu, které měly být podle plánu Obamova předchůdce George Bushe rozmístěny v Polsku.

Clintová: USA vás nikdy neopustí

Česká republika a Polsko jsou hlavními kandidáty na umístění nových antiraket, které USA zamýšlejí v Evropě rozmístit místo původně plánované části protiraketového štítu. Prohlásila to podle agentury AP šéfka americké diplomacie Hillary Clintová při obhajování nové obranné strategie prezidenta Baracka Obamy. Potvrdila také, že Washington chce s Prahou nadále spolupracovat na vědeckých projektech týkajících se protiraketové obrany.

"Nikdy neopustíme naše spojence," snažila se ministryně zahraničí uklidnit evropské partnery znepokojené obratem americké politiky. "Budeme pokračovat v úzké spolupráci s oběma (ČR a Polskem)," zdůraznila Clintonová, podle níž budou USA i nadále spolupracovat s českými firmami na výzkumu a vývoji v oblasti protiraketové obrany.

Pokud jde o nové obranné plány USA, Clintonová řekla: "Rozmístíme protiraketovou obranu rychleji než předchozí program. Budeme schopní reagovat pružněji na hrozby představované íránskými balistickými raketami středního a krátkého doletu," Současně odmítla tvrzení, že zrušení projektů v Polsku a v ČR učiní Evropu zranitelnější.

Barták už v USA o novém štítu jednal

O zapojení Česka do nové podoby protiraketového štítu hovořil v pátek český ministr obrany Martin Barták se šéfem Národní bezpečnostní rady USA Jamesem Jonesem. Barták mu tlumočil názor, podle něhož Česko bude mít zájem na tom, aby čeští odborníci působili v Agentuře pro protiraketovou obranu USA. Rozhovory na toto téma by se měly uskutečnit ještě do konce roku.

Jednání na vysoké úrovni mezi ČR a USA se budou podle Bartáka budou týkat také další vojenské spolupráce - například při přebudování letectva nebo zapojení českých zbrojovek do nové podoby protiraketového štítu. Do konce roku by se mělo uskutečnit další kolo strategického dialogu v Praze.