Americký prezident Barack Obama odsunul česko-polský projekt raketové obrany bývalé administrativy USA na vedlejší kolej. Kromě finanční otázky ho k tomu podle jeho slov vedla také menší hrozba útoku ze strany Íránu. Jiní v rozhodnutí spatřují jen ústupek Moskvě, která dlouhodobě odmítá sankce proti Íránu a jeho jadernému programu.
Poláci i Češi už se na rozdíl od Moskvy nechali slyšet, že rozhodnutí litují. Některé názory ale hovoří o tom, že Česko a Polsko nebyly nikdy v rozhodování o radaru motivovány bezpečnostní problematikou tolik, jako problematikou vymanění se z "ruského vlivu".
"Obě země si zakládaly na tom, že jsou americkými spojenci a partnery, USA jim teď ukázaly, že mají jiné priority," napsal ve středu v této souvislosti list New York Times.
Co tedy Washington vedlo k posledním krokům, jaký lze očekávat další vývoj a jak se teď Praha a Varšava zachová?
Na vaše otázky odpovídal bezpečnostní analytik Jiří Schneider.
Obama v noci volal Fischerovi: Radar v Česku nebude. V Evropě jedná delegace - čtěte ZDE
Obama v telefonátu Fischerovi: Radar nebude, ale věda i další projekty platí - čtěte ZDE
Jiří Schneider v současné době přednáší na Karlově Univerzitě a na New York University v Praze, v minulosti působil jako velvyslanec České republiky v Izraeli, opakovaně také zastával post ředitele pro strategické plánování odboru MZV.
Online rozhovor
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist