V úterním telefonickém rozhovoru mezi Kremlem a Bílým domem vyjádřili oba prezidenti přání zachovat mír v oblasti rusko-gruzínské hranice. Telefonát přišel v okamžiku, kdy na obou stranách sporu o separatistické gruzínské republiky Abcházie a Jižní Osetie roste nervozita.
Rusko v souvislosti s výročím zvýšilo bojovou pohotovost svých vojsk v Jižní Osetii a zástupce náčelníka ruského generálního štábu Anatolij Nogovicyn dnes obvinil Gruzii, že s pomocí Západu chystá vojenskou akci s cílem znovu získat kontrolu nad Jižní Osetií. Náměstek šéfa ruské diplomacie Grigorij Karasin zase prohlásil, že Spojené státy nadále dodávají do Gruzie zbraně, což podle něho Moskvu znepokojuje. USA ale nejsou v tomto směru jediným dodavatelem, dodal Karasin.
Vyhlášení svrchovaných republik nebylo naším cílem, tvrdí Lavrov
Konflikt mezi Ruskem a Gruzií vypukl loni v srpnu, když se Tbilisi pokusilo obnovit svou svrchovanost nad separatistickou Jižní Osetií. Moskva na gruzínskou ofenzivu odpověděla vysláním svých vojsk. Gruzie pětidenní střet s Ruskem prohrála, v návaznosti na to vyhlásily Jižní Osetie a další odštěpenecká republika Abcházie nezávislost na Tbilisi. Obě republiky ale uznaly jen Rusko a Nikaragua.
Ruské jednotky budou střežit hranice Abcházie a Jižní Osetie s Gruzií - čtěte ZDE
Rusko odmítlo pozvání NATO sledovat vojenské manévry v Gruzii - čtěte ZDE
Amnesty International: Ve válce porušily právo Rusko i Gruzie - čtěte ZDE
Ministr zahraničních věcí Ruska Sergej Lavrov však tvrdí, že cílem Ruska bylo pouze uklidnit situaci v oblasti a s uznáním svrchovanosti Abcházie a Jižní Osetie se původně nepočítalo. „V první řadě jsme mysleli na záchranu lidí. Ale pak začalo být jasné, že k tomu nestačí zastavit agresi a ponechat obě republiky v Gruzii, protože s takovým prezidentem jako je Saakašvili jsou očividně ohroženy,“ uvedl dnes Lavrov pro ruský televizní kanál Vesti.
Další kolo jednání o strategických zbraních
Obama a Medvěděv po telefonu nehovořili pouze o konfliktu na Kavkaze, tématem bylo i snižování počtu strategických zbraní, ke kterému se obě strany zavázaly loni v prosinci. Oba prezidenti slíbili dále zintenzivnit práci na dosažení společné dohody, která by měla nahradit dnes již zastaralou smlouvu START 1.
Další kolo vyjednávání na toto téma by mělo proběhnout začátkem září, Moskva však pokrok v jednání podmiňuje ústupky USA v oblasti budování protiraketové obrany ve střední Evropě.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist