Polsko by mohlo zavést společnou evropskou měnu v letech 2014 až 2015. Největší východoevropská ekonomika je v tomto regionu "vedoucím kandidátem" na vstup do eurozóny. Vyplývá to ze správy investiční banky Morgan Stanley.

Polsko se minulý týden oficiálně vzdalo svého plánu vyměnit zlotý za euro v roce 2012. Důvodem je nepříznivý stav veřejných financí, výkyvy kurzu polské měny a také neochota politických stran dosáhnout dohody v otázce zavedení eura, napsal slovenský zpravodajský server sme.sk.

Ministerstvo financí plánuje oznámit nový termín vstupu do eurozóny v průběhu třetího čtvrtletí letošního roku.

Udržení rozpočtového deficitu? Vzdálená budoucnost

Ekonomka Morgan Stanley v Londýně Diana Pasqualeová ve zprávě připomíná, že splnění jednoho z hlavních kritérií, a to udržení rozpočtového deficitu pod hranicí tří procen hrubého domácího produktu (HDP), zůstává "vzdálenou budoucností" pro všechny členy unie z východní Evropy.

Deficity Polska, Česka a Rumunska se letos vyšplhají na zhruba šest procent HDP a je možné, že v příštím roce se ještě prohloubí. To znamená, že tyto země nesplní pravděpodobně rozpočtová kritéria pro vstup do eurozóny do roku 2013, případně 2014.

Pasqualeová také upozornila, že i stupeň zadlužení stoupá nebezpečně vysoko. V případě Polska k hranici 60 procent HDP a Maďarska až 80 procent HDP.

Euro se Česku vzdaluje

Společná evropská měna se zatím vzdaluje Česku. V letošním roce by se měl schodek státního rozpočtu pohybovat podle odhadů kolem 150 až 200 miliardami korun, což činí mnohem více, než stanovená tříprocentní hranice hrubého domácího produktu.

Kvůli takovému deficitu Česká republika nesplní kritérium pro vstup do eurozóny. Ke konci července již hospodařil stát se schodkem 76,2 miliardy korun, údaje zveřejnilo v pondělí ministerstvo financí. Podle údajů na účtech vedených v ČNB dosáhly ke konci července 2009 celkové příjmy státního rozpočtu 586,8 miliard korun, celkové výdaje pak 663,0 miliard korun. O rok dříve hospodařil stát v červenci s přebytkem 9,3 miliardy korun.