Kongres se totiž s největší pravděpodobností za dva týdny rozejde na letní prázdniny bez toho, že by schválil základní obrysy reformy zdravotní zabezpečení.

Prezident Obama sice tvrdí, že jeho původní cíl - mít reformní zákon k podpisu na svém stole do konce tohoto roku, není ohrožen, ale nad ústředním bodem jeho prezidentské agendy se stahují mraky nejistoty.

Veřejnost stále souhlasí s ústředním Obamovým argumentem, že současný stav, kdy cena zdravotního zabezpečení nekontrolovaně roste a do deseti let by byla pohromou pro státní rozpočet, je neudržitelný a musí se změnit. Jenže z průzkumů zároveň vyplývá, že Američané si nejsou vůbec jisti, zda prezident nabízí ten správný plán.

"Malí podnikatelé jsou drceni raketově stoupajícími cenami za zdravotní pojištění," prohlásil Obama ve víkendovém projevu, který věnoval zdravotní reformě. V propagační bitvě s odpůrci svého plánu ale prezident v minulých týdnech začal ztrácet půdu pod nohama.

Obamův Bílý dům se poučil z neúspěchu administrativy Billa Clintona, která za aktivní účasti tehdejší první dámy Hillary Clintonové v roce 1993 vypracovala detailní plán reformy, ale v Kongresu s ním o rok později zcela pohořela. Obama oproti tomu nastínil jen základní principy reformy, tedy snížení nákladů a nutnost pojistit čtyřicet sedm milionů v současnosti zdravotně nezabezpečených Američanů. Podrobné rozpracování nechal do značné míry na demokratech v Kongresu.

"Prezident říká, že rostoucí cena zdravotního zabezpečení je bezprostředním nebezpečím pro naši ekonomiku. Jenže demokratický návrh cenu nesnižuje, ale naopak problém zhoršuje," zdůraznil Mitch McConnell, šéf republikánů v Senátu, o víkendu základní výhradu opozice i široké veřejnosti.

Bílý dům a demokraté v Kongresu podle průzkumů zatím neposkytli Američanům věrohodnou odpověď na otázku, kdo reformu, která bude v příštích deseti letech stát zhruba bilion dolarů, zaplatí.

Kancelář Kongresu pro rozpočet (CBO), nezávisle analyzující plány administrativy, v minulých týdnech uvedla, že úspory, které předpovídá Bílý dům ve stávajících vládních zdravotnických programech (Medicare a Medicaid), jsou nereálné.

Což by znamenalo, že reforma by musela být pokryta zvýšením daní, a Obama sám potvrdil, že hodlá daňově přitlačit na nejbohatší vrstvy společnosti. Ani to by ale podle analýz CBO nestačilo, nové daně by se tak musely dotknout více lidí nebo by administrativa, jak už někteří demokraté navrhovali, nově zdanila tabákové výrobky, alkohol, ale i nealkoholické nápoje.

Proti tomu se staví i skupina středových demokratů ve Sněmovně reprezentantů, kteří minulý týden zablokovali projednání návrhu reformy ve výborech. Šéfka sněmovny demokratka Nancy Pelosiová sice o víkendu prohlásila, že prosadí schválení návrhu ještě před odchodem kongresmanů na dovolenou, její kolega v Senátu Harry Reid ale už minulý čtvrtek oznámil, že senátoři se nestihnou dohodnout.

V následujících týdnech vygraduje propagační bitva, ve které se bude hrát před zářijovým návratem zákonodárců na Kapitol o postoj veřejnosti. "Srpnové prázdniny budou pro televizní a rozhlasové stanice největším stimulačním balíčkem za posledních deset let," uvedl politolog Paul Begala pro server Politico. Zájmové a profesní organizace na obou stranách se totiž chystají k masivní reklamní kampani.

V roce 1994 v této válce jasně vyhráli odpůrci reformy, letos je ale na straně Bílého domu a spřízněných organizací mnohem více peněz než kdykoli v minulosti. Čas ovšem hraje proti Obamovi, podle řady analytiků musí jeho Bílý dům reformu prosadit letos, nebo už nikdy.