Server iHNed.cz přinesl v pondělí on-line rozhovor s trojicí lidí, kteří přímo pomáhali při letošních povodních. Zeptat se na cokoli, co vás zajímá, jste mohli těchto hostů:

Vítězslav Vurst - vedoucí pobočky humanitární a psychosociální pomoci Adra

Jiří Velenský ze společnosti Člověk v tísni, vedoucí týmu Povodně 2009

David Dohnal - psycholog záchranného hasičkého sboru v Olomouci

Jak konkrétně tito lidé nejčastěji pomáhali a pomáhají při letošních povodních? Jak dlouho bude ještě pomoc v postižených oblastech probíhat?

Upozornění: On-line rozhovor skončil, už není možné pokládat žádné další otázky. Děkujeme za pochopení.

Online rozhovor

Online rozhovor byl ukončen. Již nelze položit nový dotaz.
Akouda
Sledoval jsem při předchozích povodních, jak postupně upadal zájem o pomoc. Máte stejnou zkušenost? Jak nabíhají peníze na konta Adry i Člověka v tísni v prvních dnech a jak po pár nedělích? Díky
Je zcela přirozené, že ochota pomáhat je úměrná informovaností v médiích. Je na našich organizacích, abychom prostředky dokázali rozložit a použít i v čase, kdy zájem médií upadne
Vítězslav Vurst, ADRA
Novák
Když chci pomoct tisícovkou, jak nejlépe to udělat? Nechci posílat peníze na nějaké hromadné konto, chtěl bych, aby to dostal někdo konrétní. Pomohli byste mi vytipovat někoho, kdo potřebuje pomoc?
Stále jsem přesvědčený, že cílená a koordinovaná pomoc prostřednictvím osvědčených humanitárních organizací je nejúčinější. Na základě čeho si může málo znalý jedinec vybrat nejpotřebnějšího a jak může zajistit, aby se právě on nestal svou "nejpotřebností" tím, který nakonec dostane největší pomoc...
Vítězslav Vurst, ADRA
Drtina
Tvoří si Adra a podobné organizace nějaké "zásoby"? Přece se dá počítat s tím, že nějaké povodně letos ještě přijdou. Nebo utratíte všechno, co vyberete?
Finanční prostředky získávané prostřednictvím veřejné sbírky jsou účelově vázány na pomoc po záplavách. Je třeba je použít, podle zákona, v době trvání povolení veřejné sbírky.
Vítězslav Vurst, ADRA
Jurková
Jak se dostává psycholog z toho, co slyší za příběhy? To musí být depresivní práce. Byla jsem na dovolené s paní, která tam přijela za zatopené vesnice na Moravě. To, co vyprávěla, bylo neuvěřitelné, neskutečně silné. Nedovedu si představit, jak pomoci člověku, který přijde o příbuzného, a právě opravený dům a málem i o život. Mimochodem, to co ona říkala o bleskové povodni, to bylo: Nemá cenu nic zachraňovat. Jen holý život.
Někdy je to opravdu těžké. Pomáhá nám další odborná pomoc, která se jmenuje supervize. Většina psychologů HZS je vycvičena v krizové intervenci, kde se naučili, jak pracovat s člověkem, který prožil něco tragického. A v neposlední řadě nám pomáhá vlastní rodina, kamarádi, koníčky...
David Dohnal, HZS Olomouckého kraje
Duda
Pane Vurste, jaké máte zkušenosti se starosty vyplavených obcí? Jsou to úředníci, přes které teče většina peněz na nápravu škod....
Pozitivní. Jsou vstřícní ke spolupráci. Se svými lidmi mají většinou největší znalost místních potřeb. Je na zastupitelstvu a také na obyvatelích obce, aby sledovali využití finančních prostředků, které do obce plynou
Vítězslav Vurst, ADRA
Tatik
Kolik peněz vybrala na letošní povodně Adra a kolik Člověk v tísni? A je mezi vám jistá "konkurence"? Koordinujete nějak svou pomoc?
Dobrý den, Člověk v tísni (ČvT) vybral doposud necelých 55 milionu korun. Spolupráce s ostatními neziskovými organizacemi funguje podle mě dobře, většinou dojde k částečnému rozdělení postižených území, aby byly pokryty všechna zasažená místa. Např. na Jesenicku nyní připravujeme společný projekt s Adrou na obnovu všech zasažených studen (cca 420). K otázce konkurence- každá z neziskových organizací má trošku jiné metody a preference, snažíme se využít našich předchozích zkušeností a v některých sektorech pomoci nepůsobíme, pokud vímě že jiná organizace má lepší podmínky a prostředky.
Jiri Velensky, ČvT
Doktor
Máte přehled o tom, jak to nyní vypadá na Moravě či v jižních Čechách a na Děčínsku? Je někde situace ještě "vážná"?
Dobrý den, situace je jistě nadále vážná pro zasažené rodiny a bohužel pro ně bude vážná ještě několik měsíců. Ale rodiny nejsou v ohrožení života, odklízecí práce končí a nastupuje několik měsíců náročné práce na obnově.
Jiri Velensky, ČvT
kluk
Zajímalo by mě, jak to celé snášejí děti z postižených oblastí? Pamatuju si, že já, coby kluk, jsem v povodních viděl spíše senzaci. (Samozřejmě především asi díky tomu, že jsme nepatřili mezi vyplavené...)
Pro některé dítě senzace (není to nic nenormálního), pro druhé trauma. Hodně záleží na rodičích a blízké rodině. Je důležité s dětmi o události mluvit a vědět, jak to vnímají ony. Děti ještě nemají vytvořené mechanismy, jak zvládat stres a právě dobrá podpora ze strany rodiny může být základem pro jejich další zdravý vývoj ve stresových situacích.
David Dohnal, HZS Olomouckého kraje
Lucie
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jak podle vašich zkušeností lidé v postižených oblastech vnímají zájem médií o jejich osudy - berou to jako jistý "hyenismus", nebo jsou naopak rádi, že si jich všimne veřejnost a případně jim bude nabídnuta další pomoc...? Děkuji
Dobrý den, určitě záleží na tom, zda jde o oblast v popředí mediálního zájmu. V tom případě lidem mzslím po určité době začně zájem médií výrazně vadit, zvlášť když mají pocit, že už všechno řekli a pomoc nepřichází. Naopak v oblastech mimo zájem (letos například Děčínsko) lidé mohou zájem médií vítat. Ale vždy záleží na konkrétní rodině, těžko zde paušalizovat.
Jiri Velensky, ČvT
Jiří
Otázka na pana Dohnala: Dobrý den, v jakých situacích Vás jako psychologa při povodních nejčastěji volají? Jak dlouhý byl Váš průměrný pracovní den? Děkuji.
V první řadě si musím zmapovat situaci na místě a následně spolupracuji s hasiči vycvičenými na poskytování psychologické první pomoci. Někdy spolupracuji s policií při oznamování úmrtí v rodině. Situací je celá řada. Jestli si dobře vzpomínám, tak jsem v průměru pracoval asi 16 hodin.
David Dohnal, HZS Olomouckého kraje
kim novak
Zajímalo by mě, na co konkrétně jdou nejčastěji peníze z takové povodňové sbírky např. právě Adry. Jaký máte klíč pro rozdělování prostředků, aby to bylo spravedlivé?
Snažíme se působit od samého počátku ve všech oblastech. Máme základnu v Bernarticích na Jesenicku, v Děčíně a v Novém Jičíně. Vlastní pomoc má několik fází. V těchto dnech končí vyklízení, rozsáhlá pomoc dobrovolníků, atd. Nyní se budeme zaměřovat na pomoc ve fázi obnovy - a sem patří odborné poradenství, vysoušení, již vzpomínaná obnova studní, pomoc s plísněmi, atd... Ve vzájemné spolupráci s ostatními neziskovými organizacemi budeme další činnost koordinovat, aby nedocházelo ke zdvojování. Myslíme i na psychosociální potřeby zasažených jednotlivců a rodin.
Vítězslav Vurst, ADRA
Pet
Dotaz pro pána z Člověka v tísni: Při podobných neštěstích pomáháte pravidelně, bylo při letošních povodních něco, co vám pomohlo posunout se zase dál, ještě zlepšit vaši činnost?
Dekuji za dotaz. Letošní povodně byly zvláštní svou rychlostí. Z našeho pohledu je v první fázi nejdůležitější, jak rychle jsme schopni pomoci na místě- jelikož nemáme v zaplavených oblastech pobočky, jako většina velkých neziskových organizací, je to pro nás otázka zmobilizování týmu zkušených lidí a jejich rychlého nasazení. Z letešních povodní jsem měl poměrně dobrý pocit z práce starostů, krizových štábů a hasičů, odklízecí práce probíhali myslím dobře, rychle a bez zbytečných komplikací. Nyní samozřejmě přichází na řadu dlouhodobá práce se zaplavenými rodinami, kde využijeme bohaté zkušenosti z povodní 2002.
Jiri Velensky, ČvT
Lenka
Dobrý den, jakým způsobem probíhá případná spolupráce mezi zapojenými neziskovými organizacemi (ADRA, ČvT)? Existují nějaká pravidla nebo mechanismy, aby byla pomoc rychlejší a účinější? Děkuji
Jiří Velenský - ČvT: Spolupráce mezi neziskovými organizacemi probíhá buď na místní nebo centrální úrovni, kde se reší dlouhodobé strategie, celkové rozdělení území a třeba alespoň částečné sjednocení dávek vyplácených zaplaveným rodinám. Spolupráce na místě zdaleka nejvíc závisí na osobních schopnostech koordinátorů, nejdůležitější je si říct kdo, kde, co dělá, aby nedošlo k zbytečné duplikaci. Pokud je mi známo, tak žádná centrální pravidla nebo dohody pro případ živelných pohrom mezi velkými neziskovými organizacemi sjednány nejsou. Vítězslav Vurst - ADRA: Ze strany Adry považuji pro společné pomáhání několik důležitých skutečností: Vzájemný respekt, ochotu ke komunikaci, znalost svých slabých a silných stránek a pokorné uznání obojího u partnerské organizace... Je to především o těch, kterým chceme a máme pomáhat. Pak teprve o nás. Pokud nám toto pořadí zůstane zachováno, bude to dobré. Jiri Velensky, ČvT Rozhodně s panem kolegou souhlasím.
Jiri Velensky, ČvT
Lula
Pane Dohnale, jako psycholog hasičského týmu jezdíte s hasiči a jste připraven "k ruce" u akcí, na kterých zasahují, nebo pracujete jako "samostatná jednotka"?
Hasičských jednotek se v zasažených oblastech pohybuje vždy několik, takže nemohu být jen s jednou. Při povodních spolupracuji s vycvičenými hasiči (viz výše), při jiných zasazích jsem někdy "samostatná jednotka". Vždy se ovšem snažít nebýt úplně sám a pracovat minimálně ve dvojici (hasičem, kolegou psychologem). Mám taky k dispozici auto, takže jsem mobilní.
David Dohnal, HZS Olomouckého kraje
prochazka, vlasim
Dobrý den, pozorujete nějaký patrný rozdíl, změnu v tom, jak Češi materiálně pomáhají? Například letos a při povodních před lety...
Jsem rád, že se pomoc posunula od věcí k finančním prostředkům. Rozumím tomu, že by někteří lidé dali raději láhev vody nebo saponátu... Jesliže však stejné věci nakoupí organizace ve velkém a třeba přímo u výrobce (a pokud možno co nejblíž místu kde se pomáhá), pak všechno vyjde mnohem levněji. Myslím, že tento pozitivní posun také souvisí se získanou důvěryhodností organizací, které se pomocí zabývají. Obecně bych chtěl ale říct, že Češi nejsou lhostejní. A jsem nas to hrdý.
Vítězslav Vurst, ADRA
Petr Lutonský
Pane Vurste, v jedné z odpovědí jste řekl, že myslíte také na "psychosociální potřeby zasažených"... Moc nevím, co si pod tím představit. Co bývá takovou nejčastější psychosociální potřebou a jak ji řešíte? Děkuji.
Prožije-li někdo jakékoli trauma (a povodně k nim rozhodně patří), pak se naše pomoc nemůže zaměřit pouze na jednu oblast jeho potřeb. Odstranit bláto z domu je určitě důležité, ale naslouchat a to třeba několikrát po sobě stejnému vyprávění "jak se to všechno stalo", je stejně tak důležité. Člověk nemá pouze materiální a fyzické potřeby. Naše potřeby se nachází i v oblasti psychické, sociální, ale i duchovní. Být s lidmi, zůstat s nimi déle, než si většina lidí myslí že je třeba, provázet je, ponechat jim svobodu a respektovat jejich přesvědčení...to všechno patří do oblasti psychosociální podpory
Vítězslav Vurst, ADRA
Cerluc
Dotaz pro p. Velenského a p. Vursta: Dobry den, chci se zeptat, jestli mate sestaveni nejaky krizovy tym nebo zda jste ho museli sestavovat a pripadne jak dlouho trva sestaveni takoveho tymu? Jak dlouho trva rozhodnuti spolecnosti, ze je treba se zapojit do pomoci?
Jiří Velenský - ČvT: Dobrý den, v ČvT je jeden pracovník určen k řešení krizových situací jak u nás tak ve světě. Dále je zde opravdu velká řada lidí, kteří mají s podobným typem pomoci dlouhodobé zkušenosti. Jsme schopni okamžitě reagovat, a to zejména díky finančním prostředkům, které shromažďujeme z pravidlených příspěvků členů Klubu Přátel ČvT. Nicméně naše týmy jsou vždy sestavovány podle aktuálních potřeb a možností. Není dost dobře představitelné, že bychom stále měli v "záloze" kompletní tým. Naštěstí našich, třeba i bývalých pracovníků, je velká řada, a vždy se podaří sehnat zkušené lidi v řádu hodin (první výjezd) a dnů (kompletní tým). Vedeni ČvT rozhoduje o zapojeni do pomoci poté, co se nám podaří získat a zhodnotit potřebné informace (rozsah katastrofy, naše kapacity atd.) během několika hodin po události. Vítězslav Vurst - ADRA: V naší organizaci (ADRA) jsou pověřeni někteří lidé zodpovědností za realizaci pomoci při mimořádných událostech. Ti si při jejich vzniku musí rozdělit své úkoly. Jeden "vyrazí" do terénu, aby z dobrovolníků, které má ADRA po celé ČR, sestavil tým pro konkrétní území. Takto vzniknou tzv. základny, které pak spolupracují jak v oblasti samé (s jinými organizacemi), tak s "centrálou". Vše se odehraje obyčejně během několika hodin.
Jiri Velensky, ČvT
Radka
Dobrý den, pomáhají si v postkrizových situacích víc místní lidé jeden druhému, popř. rodiny sobě navzájem, nebo je zřetelnější pomoc dobrovolníků, lidí zvenku? (otázka pro všechny debatéry)
Jiri Velensky, ČvT: Dobrý den, zde se bohužel nedá odpovědět úplně jednoznačně. Můj pocit je, že zpočátku se všichni snaží, aby následky katastrofy byly co nejdříve odstraněny. Pomáhají příbuzní, kamarádi i rodiny, které zasažené nebyly. Bohužel se stává, především pár dnů po katastrofě, že lidé si začnou závidět a poté řeší pouze starosti své a své rodiny. Myslím si, že zde hraje velmi velkou roli to, jak situaci zvládají starostové a členové obecních zastupitelstev, kteří mohou jít dobrým příkladem nebo situaci zhoršit svým nezájmen atd.. Důležitý je rovněž faktor únavy. Vítězslav Vurst - ADRA: Je to vždy individuální. Vše záleží na vztazích v rodinách, ale i v obcích. Někdy se dokáže zalarmovat celá obec, jindy nepomůže soused sousedovi. Nikdy neexistuje pravidlo. ADRA se snaží nenahrazovat prací dobrovolníků to, co si mají a mohou lidé udělat sami. Nejdůležitější je ale to, že ve většině případů právě ti kteří pomáhali, se cítili nejvíc obohaceni.
David Dohnal, HZS Olomouckého kraje