Írán den poté: Napjaté očekávání. Ahmadínežád varuje Západ

Krvavá sobota s nejméně deseti mrtvými a stovkou zraněných po tvrdém zásahu policie a islámských milicí proti demonstrantům a napjatě klidná neděle, takové bylo v Teheránu víkendové pokračování protestního týdne po nedávných sporných prezidentských volbách. Nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí v pátek prohlásil jejich průběh za regulérní a výsledky za platné, v sobotu pak nejvyšší ústavní orgán, rada dohlížitelů, navrhl přepočítání náhodné desetiny hlasů.

Hlavní rival staronového prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda Mír Hosejn Músáví ale trvá na anulování voleb a vyzval k celonárodní stávce, pokud by byl zatčen. Zároveň ale ujistil, že opozice není proti islámskému systému a jeho zákonům, nýbrž proti lžím a úchylkám, systém chce prý jen reformovat.

Při sobotním zásahu íránské policie proti účastníkům demonstrací přišlo podle tamních médií o život nejméně deset lidí a sto bylo zraněno.

Bývalý umírněný prezident Mohammad Chátamí v neděli vyzval k tomu, aby byli okamžitě propuštěni všichni zatčení od začátku nynějších demonstrací. Podle agentury Fars mezi nimi byla i dcera někdejšího prezidenta Alího Akbara Hášemího Rafsandžáního.

V prohlášení, z něhož citovala agentura Mehr, Chátamí také řekl, že předat povolební spor islámskému nejvyššímu ústavnímu orgánu (radě dohlížitelů) nebylo dobré řešení. "Přenechat spor orgánu, který nebyl vůči hlasování nestranný, není řešením," uvedl Chátamí.

Situace v zemi je po srážkách policie s demonstranty napjatá. Podle agenturního zpravodajství v neděli v Teheránu panoval klid a v ulicích nebyli žádní demonstranti, jen početný kontingent bezpečnostních sil. Přesto se na internetu objevila řada videí datovanovaných k neděli, která svědčí o tom, že se v ulicích íránského hlavního města protestovalo i v neděli.

Opozice trvá na anulování voleb

Rada dohlížitelů, jíž přísluší konečné rozhodnutí o platnosti voleb, v sobotu navrhla přepočítání náhodně vybrané desetiny hlasů v přítomnosti tří poražených kandidátů. Hlavní rival staronového prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda Mír Hosejn Músáví to ale v dopise radě odmítl a trvá na anulování voleb.

Ke kritice islámského vedení státu se stále hlasitěji připojují i proreformní duchovní. Nejvýznamnější disidentský klerik ajatolláh Hosejn Alí Montazerí vyzval k třídennímu celonárodnímu smutku za Íránce zabité v pouličních protestech, a to od středy.

"Protivit se požadavkům lidu je z náboženského hlediska zakázané," citovala agentura Reuters z internetového prohlášení Montazerího, který byl v roce 1979 jedním z vůdců islámské revoluce. O deset let později ale upadl u vedení země v nemilost, když kritizoval politický a kulturní útlak panující v Íránu. Pět let žil v domácím vězení pod policejním dohledem.

Sobotní tragédie

Policie proti demonstrantům v sobotu použila obušky, slzný plyn a vodní děla. Íránská státní televize uvedla, že deset lidí bylo zabito a více než sto zraněno. Televize Press TV vysílající v angličtině předtím informovala o 13 mrtvých při střetech policie s "teroristickými skupinami", se zjevnou narážkou na protestující.

Americká CNN s odvoláním na nemocniční zdroje uvedla, že obětí na životech je devatenáct. Nevládní organizace Amnesty International poznamenala, že skutečný počet obětí je velmi obtížné ověřit.

Podle íránské televize účastníci demonstrací, které dále označila za "výtržníky", také zapálili dvě čerpací stanice a napadli vojenskou posádku. Zapálena byla rovněž mešita, uvedla televize, zároveň ale dementovala předchozí informace o několika obětech.

Íránská státní média o obětech na životech v neděli informovala teprve podruhé. Začátkem týdne potvrdila, že pondělní protesty si vyžádaly sedm lidských životů.

Ahmadínežád k Západu: Nesnažte se nám zalíbit

Prezident Ahmadínežád, který podle oficiálních údajů sporné volby vyhrál, podle tiskové agentury ISNA upozornil Spojené státy a Británii, že "uspěchanými poznámkami se do kruhu přátel íránského národa nedostanou".

Západní země v neděli kritizoval i ministr zahraničí Manúčehr Mottakí. V poselství k zahraničním diplomatům řekl, že politika Německa, Británie a Francie v daném regionu je špatná. Británii pranýřoval za její reakce na prezidentské volby a naznačil, že lidé blízcí britským zpravodajským službám před volbami přišli do Íránu. O prezidentských volbách řekl, "že pravděpodobnost jejich organizovaného narušování a neregulérnosti se blíží téměř nule".