Pomalu se odstřihnout od Dánska. Grónští Eskymáci přebírají pravomoci

V Grónsku v neděli vstoupí v platnost zákon o širší autonomii, který obyvatelé tohoto ostrova patřícího pod Dánské království schválili v listopadovém referendu.

Gróňané postupně začnou přebírat kontrolu nad dalšími sférami veřejného života, jež doposud spadaly pod dánské pravomoci - soudnictvím, vězeňstvím a především přírodními zdroji. Grónština se stane vedle dánštiny oficiálním jazykem.

Nový zákon o širší samosprávě, který v referendu podpořily plné tři čtvrtiny obyvatelstva, rovněž Grónsku přizná větší poradní hlas v zahraniční politice Dánského království a zakotví potenciální možnost definitivně se od Dánska odtrhnout.

Grónští Eskymáci žádali větší autonomii. Dánský parlament souhlasil - čtěte ZDE 

Pro původní obyvatele Grónska Inuity (Eskymáky), tvořící 85 procent ze sedmapadesátitisícové grónské populace, je důležité také to, že zákon zajistí uznání grónského národa v rámci mezinárodního práva. Právě toto opatření by mělo vstoupit v platnost okamžitě - jednoduše proto, že jeho zavedení nic nestojí.

Gronského státního svátku se zúčastní i dánská královna 

U příležitosti přechodu od takzvané domácí vlády (hjemmestyre) k samostatné vládě (selvstyre) v den grónského státního svátku 21. června budou po celém Grónsku organizovány slavnosti. Té největší, v grónském hlavním městě Nuuku, se zúčastní i dánská královna Margrethe II. a předseda dánské vlády Lars Løkke Rasmussen, islandský prezident Ólafur Ragnar Grímsson a velvyslanci světových velmocí v Grónsku, napsal ve svém dánském internetovém vydání jeden ze dvou hlavních deníků vycházejících v Grónsku, list Sermitsiaq.

V Nuuku pronese projev také nový předseda grónské vlády Kuupik Kleist, jehož strana Inuitské společenství se ziskem 44 procent hlasů jasně zvítězila v předčasných parlamentních volbách 2. června, když porazila sociálnědemokratickou Pokrokovou stranu, která byla u moci 30 let.

Úvahy o pozvolné cestě k samostatnosti Grónska podnítila vyjádření expertů, podle nichž se na grónském území skrývají velké zásoby ropy a zemního plynu. "Pokud se ukáže, že tyto zdroje jsou dostatečné, aby pozvedly ekonomiku ostrova, bude Grónsko na cestě k plné nezávislosti na Dánsku," říká historik působící na univerzitě v dánském Århusu a expert na grónskou politiku Lars Hovbakke Sørensen.

Hospodářství? Polovina jsou dánské dotace 

Zatím je ovšem grónské hospodářství z 50 procent závislé na dotacích z Dánska, které na ostrov ročně posílá 3,2 miliardy dánských korun (11,3 miliard korun českých). Postupné snižování dotací v případě, že Grónsko začne kromě slibně se rozvíjejícího turistického průmyslu a v poslední době úspěšného rybolovu a lovu krevet vydělávat také na těžbě nerostů (vedle paliv i zlata, diamantů, uranu a zinku), budí v Grónsku silné obavy.

Prostředky bude nutné najít i na fungování nezávislého soudnictví či vězeňství, na něž doposud proudily peníze z dánského rozpočtu, a rychle vychovat domácí elitu, jež odpovědná místa obsadí.

Úplná samostatnost Grónska, které je 300 let pod dánskou nadvládou a od roku 1979 má autonomní status, je nicméně v budoucnosti cílem obou velkých politických uskupení, Inuitského společenství i Pokrokové strany. Pro novou koaliční vládu vedenou Inuitským společenstvím ale není aktuální prioritou, podotýká Sørensen. Teď jde především o řešení sociálních problémů ostrova, který se potýká s alkoholismem, nedostatkem nemocničních lůžek, zvětšující se propastí mezi bohatými a chudými a domácím násilím, jehož obětí se stává každé třetí dítě, dodává.