Hodnocení Česka v čele EU: Dobří úředníci, slabí politici

Češi jsou dobří organizátoři a rozhodně se nemusejí stydět za svůj diplomatický sbor a další státní úředníky. To ovšem neplatí o politicích, kteří během českého předsednictví Evropské unii zklamali, když vláda Mirka Topolánka nebyla schopná dosáhnout dohody o "neútočení" s opozicí a opozice pro změnu projevila nulový zájem na obrazu země v zahraničí.

Tak by se dal podle analytiků a řady unijních politiků shrnout hlavní dojem z šestiměsíčního šéfování Česka evropské sedmadvacítce.

Předsednictví sice Česká republika završí až koncem června, ale summit, který dnes skončil v Bruselu, byl bezesporu vyvrcholením celého období.

Kaňka na vysvědčení

Podle Piotra Kaczynského z bruselského think-tanku CEPS sice přechodná vláda premiéra Jana Fischera svoji práci z organizačního hlediska zvládla, ale nic to nemění na tom, že kaňku v podobě pádu vlády již z českého předsednictví nikdo nesmaže. "Zemětřesení se prostě odehrálo a najednou se celé předsednictví změnilo v nápravu následků. Byla to jedna z historicky nejhorších zkušeností, kterou musela absolvovat některá z předsednických zemí. Navzdory tomu česká administrativa odvedla úctyhodnou práci," doplnil.

Přestože některá média mají tendence dělit české předsednictví na dobu "topolánkovskou" a "fischerovskou", obě spojuje velký počet legislativy, kterou se Čechům podařilo dojednat. "Francouzi jsou překvapeni, že jednání mnohdy vedou velmi kvalitní lidé, o nichž nikdo předtím neslyšel. Přestože si naše vláda při jednáních na půdě EU ráda stěžuje, kolikrát nemáme co dodat, protože jde o velmi profesionální vedení," řekla ČTK zástupkyně francouzské diplomacie v jedné z expertních skupin, která si nepřála být jmenována.

Ve stínu ohlasů politologů a některých diplomatů se paradoxně ukazuje, že po stránce organizační může předsednictví EU zvládnout i poměrně malá země, přestože zahraniční tisk mnohdy hovoří o opaku v souvislosti s lisabonskou smlouvou. "Česká administrativa prokázala kvalitu v politicky vypjatých časech," řekl předseda Evropské komise José Barroso. Dodal, že Češi jsou velmi inteligentní lidé.

Statistik zasahuje 

Údajnou výhodou lisabonské smlouvy je, že institut předsednictví značně oslabuje a jeho roli má do značné míry zastoupit stálý předseda Evropské rady, o němž se často hovoří jako o prezidentovi EU.

Lisabonská smlouva také byla jedním z důvodů, proč bylo české předsednictví často kritizováno. Český parlament dlouho otálel se schválením dokumentu, který by měl nahradit odmítnutou euroústavu, byť se tak nakonec stalo. Češi však pádem vlády promeškali příležitost, jak souhlas s Lisabonem "prodat". Takto souhlas jen zmírňoval napáchané škody. Situaci navíc komplikuje skutečnost, že prezident Václav Klaus, všeobecně považovaný za odpůrce smlouvy, podpis dokumentu odkládá.

"Myslím, že celkové vnímání tohoto předsednictví bude spíše negativní," uvedl Simon O'Connor z analytického sdružení The Center. Podle něho turbulence na české politické scéně měly ničivý vliv i na image Evropské unie.

Konec českého předsednictví nicméně ukázal, že Fischerovi, který je původně také státní úředník, se podařilo škody alespoň částečně napravit a závěrečné hodnocení předsednictví nemusí být výrazným zklamáním. Pokud tedy lze věřit slovům předních světových státníků, kteří na závěr bruselského summitu na Fischerovu adresu nešetřili chválou.

"Pan Fischer odvedl velmi dobrou práci," uvedl francouzský prezident Nicolas Sarkozy. "Je to člověk, který dělá klidnou, inteligentní a rozumnou práci," dodal. Poklonu českému premiérovi složila i německá kancléřka Angela Merkelová. "Muselo to být pro něj těžké. "Vykonal úžasnou práci," dodala.

Topolánek a plynová krize 

Jak Fischer, tak Topolánek během předsednictví čelili celé řadě náročných úkolů. Bývalý premiér musel řešit dvě nečekané mezinárodní krize. Fischer se pak, stejně jako Topolánek, zase musel podílet na řešeních hospodářské recese, která během českého předsednictví nabrala největší intenzitu.

Experti oceňují především Topolánkův postup při řešení lednové plynové krize, kdy Rusové přerušili dodávky plynu přes Ukrajinu do Evropy. Topolánek se podílel na konečném řešení a Moskva dodávky plynu nakonec obnovila, přestože celá krize napáchala finanční škody v několika členských státech unie.

Za méně povedený nakonec bývá označován postup Čechů při ozbrojeném zásahu Izraele v pásmu Gazy. Konflikt, který si vyžádal řadu obětí, sice skončil zastavením bojů, ale od té doby je situace v oblasti stále napjatá. Krize navíc ukázala, že během předsednictví mohou obraz země v zahraničí poškodit i detaily. Dodnes je ČR připomínán případ bývalého mluvčího premiéra Mirka Topolánka Jiřího Františka Potužníka, který označil akci Izraele za obrannou, a postaral se tak o diplomatický skandál.

"Fakt síla," řekl o Sarkovi. Ten si nepamatuje

Tehdy se také stalo několik věcí, které poznamenaly Topolánkovy vztahy se Sarkozym. Francouzský prezident se snažil konflikt řešit na "vlastní pěst", přičemž měl v zádech podporu francouzského tisku, na jehož stránkách se velmi často objevovaly kritické články k českému předsednictví. Topolánek později vztah se Sarkozym v knize o 100 dnech v čele EU označil slovy "fakt síla". Francouzský prezident však nezůstal pozadu.

Na tiskové konferenci po skončení posledního summitu, který vedli Češi, na dotaz ČTK, jak by ohodnotil předchozího ministerského předsedu Topolánka po určité odmlce odpověděl, že to, co se stalo předtím, si už nepamatuje. Odměnou mu byl smích novinářů.

Na další příležitost šéfovat Evropské unii a na nápravu možných chyb si Češi budou muset počkat minimálně 14 let. A to jen v případě, že se EU nerozšíří a nějak institucionálně nezmění.