Evropští novináři podepsali chartu svobody tisku. Češi se připojili na dálku

Evropská charta svobody tisku má podpořit nezávislost médií na státní moci. Žurnalisté by se na něj mohli odvolávat ve sporech se státními institucemi. Podepsali ji novináři z 20 zemí.

Češi v Hamburku chyběli, Unie vydavatelů se ale o chartu zajímala a některá média se k ní také připojila. Podle informací serveru iHNed.cz ji podepsal mimo jiné deník MfD.

Deset článků novinářské charty obsahuje zásady svobody médií a nezasahování státu do novinářské činnosti. Tyto principy mají sdělovacím prostředkům pomoci mimo jiné při ochraně před odposlechy a prohledáváním redakcí a redakčních počítačů. Kromě toho má charta podporovat volný přístup novinářů k všem domácím i zahraničním zdrojům informací.

Články charty vypracovali především zástupci velkých německých periodik jako jsou zpravodajské časopisy Stern, Spiegel a Focus či deníky Frankfurter Allgemeine Zeitung, Frankfurter Rundschau, Tageszeitung a Bild. Podílel se však také například magazín National Geographic.

Charta dostala i své vlastní webové stránky, na nichž je příslušný text dostupný v němčině, angličtině a francouzštině. Charta by měla být notifikována u Evropské komise. Její signatáři dokonce chtějí dosáhnout toho, aby uznání tohoto dokumentu bylo napříště podmínkou pro jednání o rozšíření Evropské unie.

Hamburské konference se účastnili rovněž novináři z nečlenských států EU včetně Ruska, Běloruska, Srbska a Turecka. V těchto zemích jsou novináři podle iniciátorů charty podrobování tlaku a kontrole státu, někteří dokonce svůj investigativní přístup zaplatili životem, jak údajně dokládá i případ moskevské novinářky Anny Politkovské.

Kontroverzní zákon, který zasáhl do zvyklostí novinářské práce, byl nedávno schválen i v České republice. Od 1. dubna zakazuje takzvaný náhubkový zákon zveřejňovat identitu podezřelých a obětí některých trestných činů a citovat z policejních odposlechů.

Sporná norma si vysloužila výtky i ze zahraničí, neboť bývá vnímána jako zásah do svobody projevu. Návrhy na úpravu zákona podporuje i úřadující vláda premiéra Jana Fischera. Zákon měl chránit zejména děti a další oběti trestných činů, zvláště pokud se bezprostředně dotýkají jejich života, zdraví či důstojnosti.