Dvanáct dní bojů, stovky mrtvých a zraněných, dvě neúspěšné mise z Evropy a hrozící humanitární katastrofa. Tak se dá slovy shrnout situace na Blízkém východě, kde 27. prosince odstartoval Izrael ofenzivu proti radikálnímu palestinskému hnutí Hamas.
Evropa, Spojené státy a OSN apelují i přes nesouhlas s výpady hnutí Hamas na obě strany konfliktu, aby co nejrychleji uzavřely příměří. Na Blízký východ ze stejného důvodu zavítaly dvě evropské mise. Oficiální mise EU s českým ministrem Karlem Schwarzenbergem se v pondělí vrátila z Gazy s nepořízenou, příměří je podle slov ministra zatím v nedohlednu.
Poslední dění v Gaze
Na Blízkém východě zatím neuspěl ani francouzský prezident Nicolas Sarkozy, který se snažil vyjednat mír za pomoci třetího blízkovýchodnícho státu, sousední Sýrie.
Izrael podmiňuje příměří tím, že Hamas nebude pokračovat v ozbrojování svých vojáků. Tento požadavek zdůrazňují také USA.
Izraelské úřady ve středu prozatím slíbily, že denně zastaví své útoky na tři hodiny, aby usnadnily dodávky humanitární pomoci.
Můžeme v blízké době čekat úplné příměří? Na tyto a jiné dotazy odpovídal expert na Blízký východ, Filip Moravec.
Online rozhovor
Dobrý den, napadá vás ještě lepší přirovnání současných evropských snah v Gaze než "Mission Impossible"?
Dobrý den, neviděl bych zákonitě evropské snahy o příměří jako ztracenou věc. Mnohé evropské země, hlavně Francie a Británie mají v oblasti Blízkého východu historické kontakty a to hraje zrovna v tomto regionu důležitou roli. Francie může mít vliv třeba na Egypt, hlavního potenciálního vyjednavače mezi Izraelem a Hamásem. Že to může fungovat, jsme viděli třeba na dohodě s Libyí, která vedla k propuštění palestinského lékaře a bulharských sester, kteří byli dlouhá léta vězněni kvůli údajnému úmyslnému rozsévání nákazy virem HIV v Bengází. Otázkou jinou je, zda v těchto snahách mohou být platní Češi, protože nemají s krizovými scénáři a jednáními zkušenost.
Jak reálně vidíte šanci, že se k Palestincům, resp. Hamásu přidají další teroristické skupiny a hnutí. Je nějaká možnost, že by de facto posílily jejich skupiny přímo v gaze. Nebo lze spíše očekávat samostatné akce prezentované jako podpora.
Dobrý den, to, o čem píšete, se pravděpodobně již děje. Kromě Hamásu mají v Gaze zbraně nejen třeba Islámský džihád, ale i nejrůznější rodinné klany. Islámský džihád určitě Hamásu při ostřelování Izraele pomáhá, protože na rozdíl od něj žádné příměří neuznával. Pokud v posledních měsících létaly Qassámy na jižní Izrael, většinou za tím proto stál právě Islámský džihád, nebo odštěpené ozbrojené složky Hamásu, které rovněž příměří neuznávaly a vymezovaly se tak proti relativně umírněnému politickému vedení Hamásu. Jak je relativně známo, vedení Hamásu je obecně rozštěpeno a silný vliv v něm má exilový šéf Chálid Mašál, který ovládá právě militantní křídlo v Gaze, protože mu zajišťuje finanční a materiální zdroje ze zahraničí.
Kde hledat pravdu o civilních obětech? Je jich opravdu tolik, kolik tvrdí Palestinci?
Dobrý den, otázka civilních obětí je zvláště v Gaze problematická. Konflikt probíhá v uzavřeném a hustě zalidněném území, kde navíc hraje důležitou roli propaganda na obou stranách. Rozhodně se zcela nedá věřit palestinskému ministerstvu zdravotnictví, které přichází s těmi nejvyššími čísly. Za prvé tento úřad v Gaze je v rukou Hamásu, za druhé oficiální palestinské ministerstvo sídlí na Západním břehu Jordánu a je pod kontrolou konkurenčního Fatahu Mahmúda Abbáse, takže nemá o situaci v Gaze přehled. Relativně objektivní tak mohou být počty, která uvádějí pracovníci OSN na palestinských teritoriích.
Co říkáte na postoj USA, které vytsupují všude možně jako "zachránce a spasitel světa" ale v tomhle konfliktu jsou spíše na straně "agresora" (dá-li se tak Izrael nazvat).
Dobrý den, vztahy mezi USA a Izraelem jsou tradičně kvalitní a George W. Bush je považován za jednoho z nejproizraelštějších prezidentů posledních dekád. Jeho postoj proto není překvapením, zvláště s ohledem na to, že odchází. Přesto se nedá říci, že by USA byly k Izraeli nekritické. Pravidelně jejich administrativa vystupuje například proti rozšiřování židovských osad ve východním Jeruzalémě a na Západním břehu Jordánu.
Jak hodnotíte plán Sarkozyho na vyjednání příměří skrz Sýrii?
Nicolas Sarkozy zcela přirozeně hledá místa, kde má Francie tradiční vliv, tedy hlavě Sýrii a Libanon. Libanon je přitom z mnoha důvodů zemí, která žádné příměří zřejmě nevyjedná. Sýrie sice nemá jako Egypt standardní vztahy s Izraelem, jeho režim má ale blízko k exilovému vedení Hamásu. Sýrie je navíc v současnosti v procesu pomalého a nevýrazného zmírňování vlastních postojů vůči Izraeli, včetně navázání nepřímých mírových jednání. Pokud se osvědčí Sarkozyho vyjednávací schopnosti, mohlo by jeho úsilí mít úspěch. Spíše bych ale očekával, že Izrael bude pokračovat v současném postupu, tedy že bude přerušovat na pár hodin denně operace a celou akci postupně ukončí bez nějakého jasně vyhlášeného příměří, byť na nějakou delší dobu na něj znovu Hamás, oslabený izraelským zásahem, zřejmě přistoupí.
Dobrý den, zajímal by mě Váš názor odborníka, proč jsou veškeré evropské informace o konfliktu tendenční proti Izraeli...
Dobrý den, myslím si, že tradiční "protiizraelství" evropských médií je trochu klišé. Nicméně obecně je fakt, že v Evropě panují spíše propalestinské nálady, jde hlavně o solidaritu s tím, co Palestinci prožívají, nikoli zásadně o protiizraelské naladění. Výraznou roli tady hraje fakt, že na rozdíl od Spojených států je pro Evropany méně přijatelné jakékoli použití síly. Izrael má z dlouhodobého zápasu o přežití již od roku 1948 takovou zkušenost, že sílu používat musí, aby přežil, zatímco Evropu od téměř totožného roku žádný zásadní konflikt nepotkal... Vztahy mezi Evropou a Izraelem a arabským světem byl jistě utvářen i evropskými zájmy v arabských zemích, které byly pod mandátní správou po I. světové válce.
Dobrý den, existuje podle vás mírový způsob řešení konfliktu, který by byl "stravitelný" pro obě strany (myslím z dlouhodobého hlediska)? Případně na čem by to záviselo? Děkuji.
Dobrý den, o odpověď se snažily a snaží desítky diplomatů již přes půl století. Nicméně hlavní schizma panuje v otázce, jak vůbec nějaký mírový plán oběma stranám předložit. Tedy zda nejprve podepsat jakousi rámcovou mírovou smlouvu a až poté řešit klíčové spory (například přítomnost izraelských osad na Západním břehu Jordánu, kde by měl vzniknout Palestinský stát, problematiku zatím nerozděleného Jeruzaléma, nebo palestinských uprchlíků), nebo naopak. Minulost v podobě neúspěchu dohod z Oslo v 90. letech ukázala, že vkládání nadějí do první možnosti se nevyplatilo. Bohužel opačný postup se setkává s problémy na vnitřních politických scénách v Izraeli i Palestinské samosprávě. Myslím si, že americká Road Map by mohla mít úspěch, ale na obou stranách musí být umírnění politici (jako jsou Mahmúd Abbás a Ehud Olmert), ale zároveň silné osobnosti (což ani jeden z nich není).
Dobrý den,
Palestinské zdroje neuvádí žádné informace o mrtvých bojovnících Hamásu, je trochu divné, pokud jsou mrtví pouze tzv. civilisté, ale ozbrojenci zázračně přežívají. V jaké výši by jste odhadl ztráty Hamásu na živé síle?
Dobrý den, to je velmi těžké odhadovat. Hamás má v Gaze kontrolu prakticky nad vším, včetně zdravotnické infrastruktury (ať už tím, že vlastní své nemocnice, nebo tím, že převzala kontrolu nad "státními" zařízeními). Na palestinské informace se těžko dá spolehnout i proto, že v Gaze panuje obrovský chaos ve všem, a to i v časech nekonfliktních. Navíc k Hamásu se hlásí i statisíce příznivců civilistů, kteří nepatří k ozbrojeným složkám, ale dobrovolně či nedobrovolně (a to platí nejen o příznivcích Hamásu) slouží bohužel jako živé štíty (třeba tím, že ozbrojenci odpalují rakety ze střech civilních domů). Každopádně izraelská operace Hamás zasáhla výrazně. Nejde přitom tolik o ztráty lidské (Hamás je velmi disciplinovaný a je schopný nahrazovat rychle vůdce na nejrůznějších úrovních pomocí náboru nových členů, zájemců je vždy dost), ale zejména o ztráty na arzenálu, munici a úkrytech, kde se dávají dohromady rakety.
Jaké mohou být reálné ztráty Hamasu na živé síle, od zahájení pozemní operace, mohou tyto ztráty jít do stovek, nebo spíše desítek militantů.
Dobrý den, snažil jsem se na toto odpovědět již v přechozím tektu. Netroufám si odhadovat počty, i protože je skutečně těžké rozhodnout, kdo k Hamásu patří či nikoli.
Problém s německou menšinou v bývalém Československu byl vyřešen odsunem této významné menšiny.Mohlo by se stát,že tento tvrdý model řešení bude nakonec přijat i v Gaze ?
Dobrý den, nejsem si jist, zda chápu Váš dotaz. Kdo koho a odkud by měl odsunout? Mohli bychom se takto možná ptát před srpnem 2005, kdy ještě stály izraelské osady v Gaze a byla tam stále přítomna izraelská armáda. Ale nyní, kdy je Gaza uzavřené palestinské území, si nedovedu představit, že by se Izrael pokusil o nějaký "odsun", na tom rozhodně nemá zájem ani většinová veřejnost ani nejsilnější politické proudy.
Dobrý den,
Sarkozy před chvílí uvedl, že Hamas a Izrael přistoupily na "egyptsko-francouzský" plán příměří. Obě strany to zatím nedemtovaly. Co si o tom myslet a víte, o co konkrétně v plánu jde? Děkuji
Dobrý den, pokud vím, tak plán prezidenta Sarkozyho, na němž se domluvil s egyptským prezidentem Mubárakem, počítá se zavedením kontroly nad egyptsko-palestinské hranici (není zatím jasné, kdo bude kontrolu zajišťovat) tak, aby nedocházelo k dalšímu pašování arzenálu do Gazy. Soušástí je i umožnění proudění humanitární pomoci. Plánu vyjádřily podporu i USA, což by mohlo mít svůj vliv. Každopádně pokud vstoupí v platnost jakékoli příměří, bude zřejmě dojednané byť s francouzským impulsem, ale zejména z egyptské strany, která má na ukončení konfliktu jako palestinský soused eminentní zájem. Navíc je nepředstavitelné, že by N. Sarkozy jednal se zástupci Hamásu. Na straně Hamásu navíc neexistuje jediná osoba, která by za něj legitimně jednala.
