Topolánek jako šéf Evropy
Předsednictví ho baví, ale počítá s tím, že to není žádná legrace. Český premiér za dvanáct let vyrostl z ostravského byznysmena do role šéfa Evropské unie. Následujících šest měsíců bude za celou Evropu hledat recept na ekonomickou krizi, řešit války ve světě a balancovat mezi Ruskem a USA. Zatímco seznamování se s novým americkým prezidentem Obamou určitě patří k okamžikům, na které se Topolánek těší, směrem do Ruska umí z Prahy vyslat ostřejší slova.
Jenže jako unijní šéf bude muset své osobní politické postoje krotit a mluvit za celou sedmadvacítku.
Vláda to chtěla Evropě osladit, teď ale není jisté, jak moc to premiérovi osladí jiní. Soupeři jsou silní: hyperaktivní francouzský prezident Nicolas Sarkozy, miláček médií Václav Klaus a také opozice na domácí politické scéně.
Pravděpodobně se lépe cítí ve Washingtonu, ale jeho diplomatické zkušenosti nezapadnou ani v Bruselu. Vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra (ODS) doma sice nepatří k nejviditelnějším politikům, zato i daleko od českých hranic se ho naučili oslovovat po domácku "Saša".
"Vondra rozhodně nebude svému premiérovi jen nosičem vody. Bude to hlavně on, kdo bude vyjednávat kompromisy potřebné pro úspěšné předsedání unii," napsal rakouský deník Der Standard.
A v neposlední řadě je to také Vondra, který z pozice vládního pana Evropy ponese zodpovědnost za hladkou organizaci předsednictví. Jednoduchý příklad: když se třeba nebude unijním představitelům líbit zabukovaný hotel, odskáčou to Vondrovi lidé.
Bude určitě tím, kdo se bude snažit unii táhnout k otázkám klíčovým pro východní Evropu - a tím také k bránění mocenským choutkám Ruska.
Šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg dodává Čechům v unii svými zkušenostmi autoritu i trochu světáckého šarmu. Vondra by na to mohl navázat svým pragmatickým přístupem.
Vicepremiér a někdejší disident má pro předsednictví několik výhod: cítí se dobře v zákulisí a je na něm vidět, že diplomatické hrátky ho baví. Navíc by se mezi českými politiky jen těžko hledal člověk, u kterého by byla lepší šance, že mu zvedne telefon třeba nastupující americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová. A taky dobře ví, že trpělivost s novináři se politikům vyplácí, a zároveň se nebojí předem toho, co jim říká.
Jeho poměrně dobrá pověst má teď asi jen jednu vyloženou slabinu - že to všechno bude muset potvrdit ve velmi sledované roli jednoho z šéfů EU.
Pravděpodobně se lépe cítí ve Washingtonu, ale jeho diplomatické zkušenosti nezapadnou ani v Bruselu. Vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra (ODS) doma sice nepatří k nejviditelnějším politikům, zato i daleko od českých hranic se ho naučili oslovovat po domácku "Saša".
"Vondra rozhodně nebude svému premiérovi jen nosičem vody. Bude to hlavně on, kdo bude vyjednávat kompromisy potřebné pro úspěšné předsedání unii," napsal rakouský deník Der Standard.
A v neposlední řadě je to také Vondra, který z pozice vládního pana Evropy ponese zodpovědnost za hladkou organizaci předsednictví. Jednoduchý příklad: když se třeba nebude unijním představitelům líbit zabukovaný hotel, odskáčou to Vondrovi lidé.
Bude určitě tím, kdo se bude snažit unii táhnout k otázkám klíčovým pro východní Evropu - a tím také k bránění mocenským choutkám Ruska.
Šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg dodává Čechům v unii svými zkušenostmi autoritu i trochu světáckého šarmu. Vondra by na to mohl navázat svým pragmatickým přístupem.
Vicepremiér a někdejší disident má pro předsednictví několik výhod: cítí se dobře v zákulisí a je na něm vidět, že diplomatické hrátky ho baví. Navíc by se mezi českými politiky jen těžko hledal člověk, u kterého by byla lepší šance, že mu zvedne telefon třeba nastupující americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová. A taky dobře ví, že trpělivost s novináři se politikům vyplácí, a zároveň se nebojí předem toho, co jim říká.
Jeho poměrně dobrá pověst má teď asi jen jednu vyloženou slabinu - že to všechno bude muset potvrdit ve velmi sledované roli jednoho z šéfů EU.
Mimořádný rok má za sebou třiapadesátiletá Milena Vicenová. Bývalá ministryně zemědělství, od roku 2008 velvyslankyně při EU.
Až ve středu poprvé usedne do čela stolu v pátém patře budovy Rady EU v Bruselu, bude mít jednu jistotu: že kolem ní sedí nejlepší, nejzkušenější a nejtvrdší diplomaté, které mají členské země v zásobě.
Vicenová, jež je diplomatkou teprve rok, s nimi během příštího půlroku svede mnoho bitev. Bude je usmiřovat, rozhádávat, okouzlovat a "diplomaticky" balamutit, aby prosadila české zájmy. Svede to? Z jejích předchůdců Teličky a Kohouta crčel testosteron, respektive diplomatická vychytralost, Vicenová působí mírně a nevýrazně. O to víc překvapí, jak dokáže být tvrdá.
Zatím si vedla dobře. Rychle se aklimatizovala a Čechům se loni diplomaticky nebývale vedlo: vybojovali právo jednat sami s USA o zrušení víz, zabránili tomu, aby se radar stal "unijním" tématem, a při vyjednávání klimaticko-energetického balíčku si vymohli takové slevy, o nichž se jim ani nesnilo.
Náměstek vicepremiéra pro Evropu Marek Mora má slušnou kvalifikaci na "předsednictví": je zkušený ekonom a díky svému tříletému působení v Evropské komisi zná Brusel i jeho zákulisí.
Ve Strakově akademii má na starosti ladění priorit českého předsednictví, tedy toho, co se Češi budou snažit v unii prosadit - ať už jde o ekonomiku, diplomacii nebo vnitrounijní věci.
Během následujících šesti měsíců bude mít Mora "na starost" především otázku světových ekonomických otřesů. Nejen tady se bude premiérovi Mirku Topolánkovi hodit to, že si zjevně dobře rozumí s ODS.
To dokázal už na svém bývalém působišti - na ministerstvu školství, kde měl jako Bruselem ošlehaný expert na starosti čerpání unijních peněz. Když se nepohodl s tehdejší "zelenou" ministryní Danou Kuchtovou, měl už jasno - vicepremiér Vondra totiž sháněl náměstka místopředsedy vlády pro evropské záležitosti za odcházejícího Jiřího Šedivého, který "zběhl" do NATO.
Padesátiletá Jana Reinišová, zástupkyně velvyslankyně při EU, je z úplně jiného těsta než její nadřízená Milena Vicenová. Proto jim chvíli trvalo, než si sladily noty. Přímá, otevřená, nasáklá cigaretovým kouřem, nemá ráda formality a novinové články o své osobě.
Reinišová je datovým mozkem české mise v Bruselu. Vede vyjednávání o všech věcech souvisejících s vnitřním trhem, energetikou, zemědělstvím, telekomunikacemi, dopravou, životním prostředím. To znamená, že před spaním čítává stovky stran technických norem psaných jazykem, o kterém by leckdo pochyboval, zda je lidský.
V oblasti EU nemá Česko zkušenějšího diplomata. Reinišová se EU na ministerstvu zahraničí věnuje od roku 1994, byla součástí vyjednávacího týmu, který jednal o podmínkách našeho vstupu do evropského společenství.
Za její hlavní přednost ostatní diplomaté považují, že dokáže rychle navazovat kontakty s lidmi, mimořádně rychle jí to pálí a dokáže velmi rychle odhalit triky svých diplomatických protivníků.
