Své domovy bude muset opustit až 250 milionů lidí.Mohutné tropické lijáky budou sužovat východní Asii, hurikány drtit Karibik, tající ledovce údolí v Himálaji a dlouhotrvající sucha sužovat Afriku. Globální oteplování podle vědců zhorší životní podmínky na mnoha hustě obývaných místech.

A důsledky? Nová studie OSN zveřejněná tento týden na konferenci v polské Poznani varuje, že v příštích 40 letech vyženou klimatické změny z domovů 200 až 250 milionů lidí. Tedy asi šest milionů uprchlíků ročně.

Přečtěte si také

Podle odhadů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) se bude moci jen polovina z těchto utečenců připravit na opuštění domova. Zbývající si ale nestihnou ani sbalit věci. Vyženou je nenadálé přírodní katastrofy, kterých bude v příštích letech neustále přibývat.

Počet uprchlíků radikálně stoupne

OSN ve světě eviduje 67 milionů uprchlíků, kteří ztratili svůj domov. Z toho 25 milionů tvoří lidé, kterým sebraly střechu nad hlavou přírodní katastrofy: povodně, hurikány či zemětřesení. A bude hůř.

"V této chvíli zdaleka nejsme schopni pokrýt potřeby těchto lidí," varoval zástupce UNHCR Craig Johnstone. Humanitární organizace budou podle něj muset zvýšit razantně, až dvacetinásobně, své rozpočty.

Nový objev

Přimlouvá se proto, aby mezinárodní dohoda o omezování emisí, která má být příští rok podepsána v Kodani, obsahovala i návrh na vytvoření fondu pro oběti klimatických změn. "Očekává se od nás pomoc obětem, musíme být tedy připraveni," řekl Johnstone agentuře Reuters.

K dohodě je ale ještě daleko. Účastníci poznaňské konference, která skončí tento pátek, se zatím nedohodli na dalším postupu v boji proti klimatickým změnám. Jejich úkolem je připravit rámec dohody, která by příští rok v dánské Kodani nahradila dosavadní Kjótský protokol o snižování emisí, jehož platnost vyprší v roce 2012.

"Nakonec budeme trpět všichni"

K vyvinutí většího úsilí vyzvaly účastníky konference koncem uplynulého týdne tisíce demonstrantů, kteří protestovali v Poznani a v Londýně. "Nakonec budeme trpět všichni," citovala agentura AFP Phila Thornhilla, jednoho z pořadatelů protestů. "To, co přijde potom, bude opravdu světová katastrofa."

Společně sdílená vůle ale zatím chybí. Kjótský protokol podporovaly evropské země, podpisu se ale vyhnuli velcí znečišťovatelé, jako je Čína nebo Indie. Navíc od něj odstoupily i Spojené státy. Uvedené země se staví velmi vlažně i k přijetí příliš nákladných závazků příští rok v Kodani.

Mnozí si ale slibují, že jednáním přinese elán nová americká administrativa.

Dopady změn
Z oblastí postižených globálním oteplováním uteče do roku 2050 odhadem 200 až 250 milionů lidí.
Polovina uprchlíků se bude moci na odchod připravit. Druhá polovina uprchne v důsledku náhlé katastrofy.
Rozpočty humanitárních organizací to zvýší až dvacetinásobně.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist