Chorvatsko a Srbsko se vájemně žalují z genocidy. Rozsudky ale zřejmě vůbec nepadnou

Žaloby Chorvatska a Srbska, které se před Mezinárodním soudním dvorem OSN v Haagu vzájemně obviňují z genocidy za války z let 1991-1995, mají jen malou naději na to, že skončí nějakým rozsudkem. Píše o tom v pondělí agentura AFP citující experty na mezinárodní právo.

Ani jedna ze žalob nemá žádnou šanci na úspěch, ujišťuje expertka na mezinárodní právo Heikelina Verrijnová-Stuartová. "Chorvatsko bude muset dokázat, že šlo o genocidu, a nemyslím, že se mu to podaří."

Srbsko 18. listopadu oznámilo, že podá k haagskému soudu žalobu poté, co se prohlásil za kompetentní soudit žalobu Chorvatska. Záhřeb obviňuje Bělehrad z "etnické čistky", formy genocidy, která se projevila přesídlením, vražděním, mučením a nelegálním zadržováním velkého počtu Chorvatů.

Mezinárodní soudní dvůr OSN uznal genocidu jen jednou

Genocida, která zahrnuje zločiny spáchané s úmyslem zničit zcela nebo částečně národní, etnickou, rasovou nebo náboženskou skupinu, je nejtěžší zločin, který mezinárodní právo zná, ale je rovněž jedním z nejobtížnějších k prokázání. "Prokázat úmysl státu zničit nějakou skupinu je velmi obtížné, protože pro to bývá málo důkazů," konstatuje expert na mezinárodní právo Cedric Ryngaert.

Mezinárodní soudní dvůr OSN, který začal působit v roce 1946 a soudí spory mezi státy, uznal za dobu své existence jen jeden případ genocidy, a to ve Srebrenici na východě Bosny. Žalobu vznesla v roce 1993 proti Srbsku Bosna a rozsudek byl vynesen loni v únoru.

"Naštěstí se ani Srbové, ani Chorvaté nedopustili v Chorvatsku genocidy. Chorvatsko a Srbsko se svými žalobami neuspějí," řekl chorvatský právník specializující se na válečné zločiny Anto Nobilo v rozhovoru pro pondělní vydání chorvatského deníku Večernji list.

Po vyhlášení nezávislosti Chorvatska na Jugoslávii v roce 1991 následovala válka mezi silami Záhřebu a srbskými odštěpenci podporovanými jugoslávskou armádou a Bělehradem.