Dvacet lidí zahynulo a dalších 21 bylo zraněno při nehodě během námořních zkoušek ruské atomové ponorky, která je údajně součástí tichomořské flotily. Přesný počet obětí námořnictvo neuvedlo, napsala agentura Reuters. Stali se obětí plynu freon při chybném spuštění hasicího zařízeníReaktor prý nebyl zasažen a funguje normálně.
"Více než dvacet lidí zahynulo 8. listopadu během námořních zkoušek, když se náhodně spustilo hasicí zařízení na jaderné ponorce tichomořské flotily," řekl mluvčí ruského námořnictva Igor Dygalo. Podle něj jsou mezi oběťmi vojáci i lodní mechanici.
Úroveň radiace je prý v normálu a ponorka jako taková je v pořádku. Mluvčí neupřesnil, zda jsou na její palubě nějaké zbraně.
Dygalo ráno uvedl, že velitel ruského námořnictva admirál Vladimir Vysockij zastavil zkoušky a že ponorka směřuje na dočasnou základnu.
Podle informací agentury Reuters ponorka dorazila na základnu Bolšoj Kamen před jedenáctou hodinou středoevropského času.
Ponorku doprovodil torpédoborec Admirál Tribuc a záchranné plavidlo Sajany. Zranění členové posádky byli evakuováni na palubu torpédoborce.
Mluvčí námořnictva neuvedl jméno ponorky ani oblast, kde k nehodě došlo.
Později bylo oznámeno, že ponorka se pohybovala v Japonském moři. Podle mluvčího bylo na palubě během cvičení 208 lidí, z toho 81 námořníků, zbytek byli mechanici z loděnic, kde bylo plavidlo postaveno.
Ponorka ještě nebyla zařazena do výzbroje
Agentura Reuters cituje zdroj Amurských loděnic, podle kterého se nehoda stala na palubě útočné ponorky Něrpa (Tuleň), která patří do modernizované třídy Projekt 971 Ščuka-B (Štika).
Teprve minulý týden prý plavidlo absolvovalo první ponor a do výzbroje vojenského námořnictva mělo být plně zařazeno koncem roku.
Podle vojenského experta citovaného ruskými agenturami se hasicí zařízení spustilo v jednom nebo dvou odděleních ponorky v důsledku "technických chyb", jichž se dopustil personál z loděnic přítomný na palubě.
Ruský ministr obrany Anatolij Serďukov o neštěstí zpravil prezidenta Dmitrije Medveděva, který nařídil jeho důkladné vyšetření a "co největší podporu rodinám obětí".
Stavba Něrpy začala v roce 1991, ale finanční chaos v 90. letech minulého století její výstavbu opozdil.
Nejhorší nehoda vojenského plavidla v Rusku za poslední roky se stala v srpnu roku 2000, kdy ztroskotala jaderná ponorka Kursk. Všech 118 členů posádky tehdy přišlo o život.
4. července 1961 - Kapitán a sedm členů posádky zahynulo při úniku radiace z prasklého potrubí v jedné z prvních sovětských jaderných ponorek K-19.
8. října 1967 - Při požáru na sovětské jaderné ponorce K-3 "Leninský Komsomol" zahynulo 39 osob.
8.-10. března 1968 - Ponorka K-219 se třemi jadernými raketami na palubě se potopila severozápadně od Havajských ostrovů: přes 70 lidí se utopilo.
12. dubna 1970 - Požár na jaderné ponorce K-8 nedaleko Bermud v Atlantském oceánu. Počet obětí neuveden.
24. února 1972 - Na 28 obětí si vyžádal požár na jaderné ponorce K-19 "Hirošima".
14. června 1973 - Jaderná ponorka K-56 ze sovětské tichomořské flotily se vinou důstojníků srazila s plující laboratoří Akademik Berg. Nepřežilo 27 osob.
31. srpna 1973 - Při havárii zařízení k odpalování raket na ponorce K-219 ze severní flotily se otrávilo několik členů posádky parou vzniklou z komponentů paliva.
24. června 1983 - Jaderná ponorka K-429 se potopila u pobřeží Kamčatky: 16 mrtvých.
18. června 1984 - Požár na jaderné ponorce K-131 ze severní sovětské flotily. Nepřežilo 13 osob.
10. srpna 1985 - Výbuch při výměně paliva na jaderné ponorce v loděnici v zálivu Čažma na Dálném východě. Záření, které v epicentru výbuchu dosáhlo 90.000 rentgenů za hodinu, zamořilo široké okolí. Ihned zahynulo deset osob, později zemřely na následky ozáření další desítky lidí.
3. října 1986 - Při požáru na ponorce K-219 vyzbrojené šestnácti jadernými balistickými raketami a dvěma jadernými torpédy zahynuli asi 1000 kilometrů severovýchodně od Bermud čtyři lidé. Ponorka se potopila o tři dny později.
7. dubna 1989 - Požár na ponorce "Komsomolec", která se potopila se dvěma jadernými torpédy na palubě v mezinárodních vodách v Norském moři. Ze 69 členů posádky jich zahynulo 42.
29. května 1992 - Při opravě jaderné ponorky na základně na poloostrově Kola vybuchl kompresor: jeden voják zahynul a čtyři byli zraněni.
14. srpna 2000 - V Barentsově moři se potopila jaderná ponorka Kursk, všech 118 členů posádky zahynulo.
30. srpna 2003 - Vyřazená jaderná ponorka K-159 s deseti členy posádky se potopila v Barentsově moři. Jednoho námořníka zachránili.
14. listopadu 2004 - Jeden námořník přišel o život následkem výbuchu na palubě jaderné ponorky K-223 v přístavu Viljučinsk na Kamčatce. Příčinou exploze bylo poškození potrubí v zařízení, které zajišťovalo tlak v nádrži pitné vody.
6. září 2006 - Požár ve strojovně jaderné ponorky Daniil Moskovskij ruské Severní flotily si vyžádal dva mrtvé. Příčinou byl zkrat na elektrickém vedení na ovládacím panelu v přední části trupu. Plavidlo kotvilo u poloostrova Rybačij.
8. listopadu 2008 - Nejméně 20 lidí zahynulo a dalších 21 bylo zraněno při nehodě během námořních zkoušek atomové ponorky Něrpa (Tuleň) v Japonském moři. Reaktor prý nebyl zasažen.
(zdroj: ČTK)
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
