Karabach__192x128_.jpgOznámil to ruský prezident Dmitrij Medveděv. Podle něj bylo s arménským prezidentem Seržem Sarkisjanem a s ázerbájdžánským prezidentem Ilchamem Alijevem dohodnuto, že urovnání konfliktu mírovými prostředky musí být doprovázeno mezinárodními zárukami, které by měly být právně vymahatelné.

Urovnání se prý musí týkat všech aspektů konfliktu a všech etap realizace mírového plánu. Žádné další podrobnosti z jednání sděleny nebyly.

Prezidenti "se zavazují, že budou napomáhat ozdravení situace na jižním Kavkazu, stabilitě a bezpečnosti cestou politického urovnání konfliktu na základě zásad a norem mezinárodního práva", uvádí se ve společné deklaraci tří prezidentů.

 

Dále čtěte

 

karabakh_map.jpgArménští separatisté kontrolují Náhorní Karabach od začátku 90. let po ozbrojeném konfliktu, který si vyžádal asi 30 tisíc mrtvých. V roce 1994 Ázerbájdžán a Arménie podepsaly dohodu o příměří, aniž se dohodly na statusu sporného území, kde od té doby poměrně často dochází k ozbrojeným incidentům.

Karabach je stále mezinárodně uznávanou součástí Ázerbájdžánu a ani Arménie jej de facto neuznává za svou součást. Zatímco Ázerbájdžán požaduje navrácení Karabachu, Arménie je pro nezávislost území. Enkláva je součástí jakési "konfederace" a s Arménií je spojena Lačinským koridorem, jehož dobytí bylo mezníkem války. Ázerbájdžán ztratil v konfliktu přes deset procent území, včetně okolí Karabachu.

Tento článek máteje zdarma.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení.
Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace