Oznámil to ruský prezident Dmitrij Medveděv. Podle něj bylo s arménským prezidentem Seržem Sarkisjanem a s ázerbájdžánským prezidentem Ilchamem Alijevem dohodnuto, že urovnání konfliktu mírovými prostředky musí být doprovázeno mezinárodními zárukami, které by měly být právně vymahatelné.
Urovnání se prý musí týkat všech aspektů konfliktu a všech etap realizace mírového plánu. Žádné další podrobnosti z jednání sděleny nebyly.
Prezidenti "se zavazují, že budou napomáhat ozdravení situace na jižním Kavkazu, stabilitě a bezpečnosti cestou politického urovnání konfliktu na základě zásad a norem mezinárodního práva", uvádí se ve společné deklaraci tří prezidentů.
Arménští separatisté kontrolují Náhorní Karabach od začátku 90. let po ozbrojeném konfliktu, který si vyžádal asi 30 tisíc mrtvých. V roce 1994 Ázerbájdžán a Arménie podepsaly dohodu o příměří, aniž se dohodly na statusu sporného území, kde od té doby poměrně často dochází k ozbrojeným incidentům.
Karabach je stále mezinárodně uznávanou součástí Ázerbájdžánu a ani Arménie jej de facto neuznává za svou součást. Zatímco Ázerbájdžán požaduje navrácení Karabachu, Arménie je pro nezávislost území. Enkláva je součástí jakési "konfederace" a s Arménií je spojena Lačinským koridorem, jehož dobytí bylo mezníkem války. Ázerbájdžán ztratil v konfliktu přes deset procent území, včetně okolí Karabachu.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace




