Ruské programy jsou od soboty nedostupné v Kyjevě a některých dalších oblastech. Krym a jiné regiony na východě Ukrajiny, kde se běžně hovoří rusky, se naopak rozhodly nařízení ústředních úřadů ignorovat. Z ruských obrazovek se okamžitě řinula obvinění, že zákaz vysílání na Ukrajině svědčí o rusofobii a nacionalismu "oranžového režimu" v Kyjevě; ostrá slova si vyměnili i diplomaté.
Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov přislíbil, že se Rusko postaví nejen za práva ruských televizí, aby mohly na Ukrajině dále vysílat, ale i za "práva rusky hovořícího obyvatelstva", aby mělo přístup ke všem sdělovacím prostředkům.
Ukrajinská diplomacie v reakci obvinila Moskvu, že uměle problém nafukuje. "Naděje, že z ukrajinského národa se stane 'rusky hovořící obyvatelstvo', jsou beznadějné," odpověděl Kyjev.
Kyjevské úřady vypnutí ruských stanic vysvětlují údajným porušováním autorských práv, šířením reklamy na tabák a alkohol či narušováním morálky. Ale ruská strana tvrdí, že za vším je politika. Ukrajině totiž opět hrozí volby a ruské televize často kritizují politiku prozápadního prezidenta Viktora Juščenka.
Rusko-ukrajinské vztahy se zhoršily právě po příchodu Juščenka k moci v důsledku prozápadní "oranžové revoluce" v roce 2004. Kyjev a Moskva se hádají o budoucnost základny Černomořské flotily v Sevastopolu, kterou má Rusko pronajatou do roku 2017, jakož i o společnou historii. Moskvu popuzují Juščenkovy snahy označit hladomor z dob sovětského vládce Josifa Stalina za genocidu ukrajinského národa i glorifikace ukrajinských povstalců z dob druhé světové války, považovaných v Rusku za kolaboranty s německými nacisty.
