Berlín má první mešitu v centru, muslimové chtějí být vidět

Západoevropské mešity se přesouvají ze zapadlých čtvrtí na bulváry v centru. Platí to i ve východní části Berlína, kde ve čtvrtek otevřeli první mešitu na území bývalé NDR. Stavba vzbudila prudké protesty dávno předtím, než byla dokončena.

Lidem z východoberlínské čtvrti Pankow vadí předimenzovanost mešity a dvanáct metrů vysoký minaret, který dominuje okolí.

Argumentují také, že v místech, kde nová mešita stojí, muslimové nikdy nežili. Označují proto stavbu za necitlivou kulturní invazi, která zcela změní povahu místa.

Periferie už nám nestačí

Sebevědomí muslimové ale chtějí být viditelnou částí městské krajiny, už je neuspokojují modlitebny skryté někde na dvorcích. "Stavíme naše svatostánky, chceme být více na očích," říká Abdulláh Uwe Wagishauser, který stojí v čele mešity. Poloilegální modlitby kdesi v ústraní podle něj nahrávají extrémním proudům v islámu.

Berlíňané ale hledí na mešitu podezřívavě. U čtvrtečního otevření proto asistovala policie, přestože krajně pravicová Národně demokratická strana Německa (NPD) odvolala původně plánovaný protestní pochod.

Příznivci nové mešity říkají, že spory časem opadnou. Věří, že stavba přispěje k dialogu kultur a náboženství. "Mešita není určena jen k modlitbám, měla by být místem pro nejrůznější sociální aktivity," řekla agentuře Reuters Ijaz Ahmadová, mluvčí muslimské komunity.

Německo má 2500 mešit

Usedlíky to ale příliš nepřesvědčilo. Považují Ahmadíju za konzervativní nesnášenlivou sektu, které je dialog cizí. "Staví otázky víry nade vše ostatní, povolují bití žen a diskriminaci," říkají odpůrci stavby na svých internetových stránkách. Obávají se eroze tradičních evropských hodnot. Mešita je pro ně symbolem neznámé kultury, kterou si obvykle ztotožňují se zakuklenými atentátníky.

Podobné je to i jinde v Evropě. Třeba ve Velké Británii nashromáždili odpůrci stavby velké mešity už 270 tisíc podpisů a novelista Ralph Giordano dokonce označil budování mešit v Evropě za "vyhlášení války."

V celém Berlíně už stojí 70 mešit, po celé zemi jich je celkem 2500. Vedle muslimského svatostánku v Berlíně budí značné napětí také mešita v Duisburgu, která má být otevřena tento měsíc: je určena pro 1200 věřících a bude největší mešitou v Německu. Doplní ji 34 metrů vysoký minaret. V zemi žije okolo 3,2 milionu muslimů, kterým se věnuje 2250 aktivních imámů, převážně tureckého původu.