Nevypočitatelný, nezastavitelný, nejúspěšnější extremista a populista Evropy. Tak nazývali Haidera, jehož charisma mu vždy dokázalo zajistit dostatek příznivců. V uplynulých letech však přece jen zmírnil svou rétoriku a zaujal umírněnější postoje, například v kampani před letošními volbami nekladl důraz na xenofobní a protipřistěhovalecká témata.
Nicméně ještě na jednom z mítinků tvrdil, že Rakousko by mělo na svých severních, východních a jižních hranicích obnovit režim ostrahy, jaký tam byl před rozšířením schengenského prostoru, aby se snížila importovaná kriminalita.
V sobotních ranních hodinách po automobilové nehodě zahynul.
Dokud bude Temelín, Češi do EU nepatří
Haider svého času vystupoval i proti rozšíření EU na východ, přijetí České republiky podmiňoval zrušením Temelína a zřeknutím se Benešových dekretů. Několikrát se střetl i s někdejším českým premiérem a předsedou ČSSD Milošem Zemanem.
Vyhlídka na přítomnost tohoto "enfant terrible" rakouské politiky v rakouské vládě po volbách v roce 1999 přiměla státy EU k diplomatickým sankcím, k nimiž se přidala i Česká republika, a k přerušení diplomatických a politických kontaktů s Rakouskem.
Politický comeback
Nyní se tedy chystal k návratu do politiky a do Vídně, když jeho strana Svaz pro budoucnost Rakouska (BZÖ), která se v dubnu 2005 odštěpila od Strany svobodných (FPÖ), získala v letošních volbách 10,7 procenta hlasů, což bylo o sedm procent víc, než před dvěma lety. Její triumf byl překvapivý, neboť se ještě nedlouho před volbami pohybovala na hranici volitelnosti.
Smířená krajní pravice chce do rakouské vlády
Triumf pravicových populistů v Rakousku, dohromady mají 29 procent
Do čela zemské vlády v Korutanech nastoupil Haider v dubnu 1999 (znovuzvolen v roce 2004), a předtím ji vedl již v letech 1989 - 1991.
V parlamentních volbách v letech 1994 a 1995 jeho někdejší Svobodní (FPÖ) překročili práh dvaceti procent a potvrdili postavení třetí nejsilnější strany.
Vedení FPÖ převzal, když v roce 1986 dokázal porazit bývalého předsedu Norberta Stegera. Změna ve vedení strany sice tehdy znamenala konec pro koalici FPÖ s Sociálnědemokratickou stranou Rakouska (SPÖ) na spolkové úrovni, Haiderem nastolený populistický a nacionalistický kurs ale začal FPÖ přinášet úspěchy ve volbách. Již v listopadu 1986 dosáhla zisk téměř deset procent.
Pravicový nacionalista
V čele strany měl neotřesitelnou pozici. Se vzestupem své hvězdy si vysloužil pověst nacionalisty a extremisty, protože ve svých výrocích často překračoval pomyslné hranice. Po vstupu FPÖ do vládní koalice přišly politické sankce zemí EU vůči Rakousku, trvající přes půl roku.
K jejich ukončení nakonec přispělo to, že Haider na svou předsednickou funkci v únoru 2000 rezignoval a stal se pouze "oblastním politikem". Silný vliv ve straně si však udržel.
Jeden z nejbohatších rakouských politiků Haider se narodil 25. ledna 1950 v hornorakouském Bad Goisernu. Formování jeho politických názorů prý ovlivnil otec, který se angažoval v nacistických organizacích Hitlerjugend a SA. Během právnických studií na Vídeňské univerzitě na přelomu 60. a 70. let Haider začal dělat politickou kariéru v mládežnické organizaci FPÖ, Kruhu svobodné mládeže. Jeho další dráha na politické výsluní má základy právě v Korutanech, které byly od té doby jeho doménou a oporou zároveň. V roce 1976 se oženil se s Claudií rozenou Hofmanovou a měli dvě dcery. Věnoval se horolezectví.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist