Severovýchodem Indie zmítá etnické násilí, zemřelo již 47 lidí

Indickým státem Assám zmítá etnické násilí. Střety mezi muslimskými přistěhovalci z Bangladéše a místními Indy si vyžádaly 47 mrtvých a nasazení policie. Více než 85 tisíc lidí muselo navíc odejít ze svých domovů a uchýlit se do vládou zřízených provizorních táborů.

Střety mezi příslušníky etnické skupiny Bódů a imigranty vypukly v pátek v okrese Udalguri a rozšířily se do okolních distriktů na severovýchodě Indie. Vesničané z obou komunit se do sebe pustili ozbrojeni luky a šípy, mačetami, oštěpy i střelnými zbraněmi. Značná část mrtvých byla údajně upálena zaživa.

Místní kmeny ve státě Assám, který je proslulý pěstováním čaje a nerostným bohatstvím, jsou převážně hinduistické a některé křesťanské. Příliv muslimských imigrantů původní kmeny děsí a vede ke sporadickým výbuchům násilností. Oficiální zdroje odhadují, že muslimové nyní tvoří zhruba 40 procent obyvatel Assámu.

Vláda obviňuje separatisty

Současné nepokoje vyvolalo studentské hnutí, které protestovalo proti rostoucímu počtu imigrantů. Místní vláda však z provokace obviňuje separatistickou Národní demokratickou frontu Bódska (NDFB). Tato převážně křesťanská organizace uzavřela příměří s centrální vládou v Dillí a nařčení proto odmítla.

Podle policie muselo být nasazeno v průběhu střetů dalších 500 jejích příslušníků. "Nemůžeme zřídit stálá stanoviště v každé vesnici. Proto posilujeme pravidelné kontroly ve výbušných oblastech," řekl Himanta Biswa Sarma, indický ministr pro bezpečnost. Nové boje vypukly na jihu Assámu, kde bylo 25 místních dělníků napadeno muslimskými osadníky.

Nynější výbuch násilí je nejhorší od roku 1983, kdy bylo při střetech s obyvateli Assámu zabito více než 2000 lidí, převážně bangladéšských přistěhovalců. Severovýchod Indie sousedí s Čínou, Barmou, Bangladéšem a Bhútánem. V oblasti žije více než 200 různých kmenů a působí v ní několik separatistických skupin, které se snaží o oddělení menších území již od vzniku Indie v roce 1947.