Kvůli Iráku se válčilo i v Bílém domě, tvrdí strůjce aféry Watergate

Kuloární politika Bílého domu, tajných služeb a ministerstva zahraničí i obrany v souvislosti s válkou v Iráku. To jsou hlavní témata nové knihy s názvem Vnitřní válka: Tajné dějiny Bílého domu od autora, který již mnohokrát rozhněval Bílý dům "pravdou" popisovanou ve svých knihách.

Ačkoliv podle některých zdrojů označil Bílý dům novou Woodwardovou knihu za "zkousnutelnou", Bushova administrativa v ní čelí mnohým nařčením.

Autor mimo jiné tvrdí, že americké tajné služby prováděly výzvědnou činnost u iráckého premiéra Núrího Málikího a některých dalších iráckých politiků. Takové stanovisko už stihla irácká strana popřít.

Otázce Iráku se věnuje podstatná část knihy, podle níž byla přítomnost amerických jednotek v této zemi zdrojem mnohých rozepří mezi politiky Bílého domu.

Bushova válka

Woodward dává v díle mimo jiné americkému prezidentu Bushovi za vinu, že již v roce 2003 ignoroval naléhavé výzvy poradců, aby do Iráku byly okamžitě vyslány další vojáci, jinak se Američanům nepodaří uklidnit stávající situaci.

Ačkoliv řada poradců i amerických velitelů přítomných ve válce podle knihy neustále upozorňovala na naléhavost další akce a vydávala pesimistická varování, Bush je údajně opakovaně ignoroval.

"Nepřeji si, aby kdokoliv v tomto kabinetu mluvil o situaci v Iráku jako o vzpouře," uvedl prý prezident na podzim roku 2003.

Woodward naznačuje, že většina rozhodnutí o válce proti terorismu přišla od samotného prezidenta Bushe a o skutečném dění měli přehled jen jeho nejbližší lidé.

Kniha v této souvislosti upozorňuje na řadu podivných okolností války. Zatímco Bílý dům opakuje, že loňské navýšení počtu amerických vojáků v Iráku mělo za důsledek pokles počtu násilných akcí v zemi, Woodwarda verze napovídá, že za zlepšením situace stojí i jiné okolnosti.

Jak spisovatel a novinář naznačil v pořadu 60minutes  televizní stanice CBS, Spojené státy změnily taktiku operací v Iráku. Podle Woodwarda se více zaměřily na klíčové buňky rebelů a důležité lidi Al-Káidy.

Prezidentovi lidé

Autor v knize připomíná, že s počátky války v Iráku jsou spojeni především s někdejším ministrem obrany Donaldem Rumsfeldem a generálem Tommy Franksem, který dostal po 11. září 2001 za úkol vyvinout válečný plán na invazi Iráku a svržení režimu Saddáma Husajna.

Podle Woodwarda měl navíc Franks na válku k dispozici neomezený rozpočet. Generál takové tvrzení trvale vyvracel spolu s tím, že by stál za válkou v Iráku.

Jak tvrdí kniha, mezi prvními Bushovi lidmi, kteří byli informováni o plánované o invazi, byla někdejší Bushova poradkyně pro otázky národní bezpečnosti Condoleeza Riceová. Věděl o ní také viceprezident Bushův viceprezident Dick Cheney.

Mezi posledními se naopak o postupu v Iráku prý dozvěděl tehdejší státní tajemník Colin Powell, který byl známý spíše svým rezervovaným postojem k válce.

Podle Woodwarda Colin Powell tušil, že válce v Iráku se dalo předejít jinými opatřeními. Nakonec jí ale vyjádřil pod vlivem Bushe svou podporu.