Německo zpřísní ochranu osobních dat. Obchod s nimi kvete

Německo se chystá zpřísnit zákon o ochraně údajů. Oznámil to ve čtvrtek ministr vnitra Wolfgang Schäuble po mimořádném setkání se svými kolegy z jednotlivých spolkových zemí a vládními experty.

I běžné údaje, jako je adresa bydliště či telefonní číslo, budou smět oprávněné subjekty předávat dál jen za podmínky výslovného souhlasu občana. Nedávno totiž vyšlo najevo, že v Německu se s osobními údaji milionů lidí čile obchoduje, a to bez vědomí dotyčných lidí.

Při koupi letenky či knihy přes internet bude muset daná společnost jako správce údajů položit zákazníkovi otázku, zda souhlasí s dalším zpracováním svých osobních údajů jako jméno, adresa či věk.

Dosud se v Německu tento výslovný souhlas požadoval pouze pro přístup k bankovním účtům. Jinak byl brán v potaz jen výslovný nesouhlas s dalším nakládáním s osobními daty.

Schäuble ve čtvrtek řekl, že příslušný návrh zákona by mohl být předložen ke schválení vládě do konce listopadu. Zákon by podle něj rovněž zvyšoval postihy za nelegální nakládání s osobními údaji.

Podle ministra by se rovněž mohla v zákoně objevit povinnost označení původního zdroje osobních dat. Možnosti efektivnější zákonné ochrany osobních údajů by měla do října hledat speciální pracovní skupina.

20 milionů čísel kont v oběhu

Rozbuškou velké debaty kolem ochrany osobních dat v Německu se stalo minulý měsíc objevení disku se jmény, daty narození, adresami, telefonními čísly a čísly bankovních kont 17 000 občanů.

Jedna firma ze severu Německa zaměřená na hazardní hry tyto údaje zneužívala k přístupu k bankovním účtům.

Postupně se ukázalo, že jde o pouhou špičku ledovce. Odhaduje se, že po Německu kolují čísla bankovních kont zhruba 20 milionů lidí bez jejich vědomí. Obchodníci s osobními daty dokonce údajně mají k dispozici adresy téměř všech německých občanů.

Údaje za několik set eur

Osobní údaje bankovního i nebankovního charakteru jsou žádaným zbožím, které si mezi sebou předávají jednotlivé firmy, které je používají například k telemarketingu. Za pár stovek eur přitom lze na černém trhu získat osobní údaje o statisících lidí.

Na rozdíl od obchodování s čísly bankovních účtů je přitom prodej adres v zásadě legální a uchylují se k němu dokonce i obce. Například radnice západoněmeckého města Bochum přiznala, že prodejem adres z obecních registrů si ročně přivydělá 220.000 eur (téměř 5,5 milionu korun).

Německo bylo přitom zařazeno organizací Privacy International ve zprávě z listopadu 2006 na první místo v ochraně osobních dat. Česká republika figuruje mezi 37 hodnocenými zeměmi celého světa na 17. místě a podle organizace je v této sféře mírně pod průměrem.