Karadžić před soudem mlčel: Cítím se nevinen, stojí ve spisu

Někdejší bosenskosrbský vůdce Radovan Karadžić se necítí vinen. Takový je výsledek pátečního jednání mezinárodního trestního tribunálu v Haagu. Karadžić odmítnul odpovědět na otázku, zda se cítí vinen. Soudce tak musel za obžalovaného zanést do spisu přesný opak.

Podle místních pozorovatelů se Karadžić snaží odmítnutím odpovědi co nejvíce oddálit začátek procesu. Další slyšení se bude konat v září letošního roku.

Žaloba viní Karadžiće z odpovědnosti za genocidu, válečné zločiny a zločiny proti lidskosti spáchané za války v Bosně v letech 1992-95. Obžalovaný nařknul soud z "neférovosti" a dokonce prohlásil, že je pod vlivem NATO. 

Příklad Miloševiće

Podle všeho se v pátek bude opakovat scénář prvního slyšení tribunálu na konci července. Karadžić využil svého práva ponechat si 30 dnů na rozmyšlenou. Vrchní žalobce Serge Brammertz řekl, že co nejrychleji předloží novou verzi obžaloby. Její původní podoba pochází z roku 2000.

V případě, že by Karadžić svoji vinu přiznal, nekonal by se proces a soudci by jen rozhodli o výši trestu. Podle odborníků se Karadžić bude snažit zahájení procesu oddálit a poté jej využít k prezentaci vlastních názorů na válku.

Soudci se naopak budou snažit celý proces urychlit. Zdlouhavé řízení totiž absolvovali již v případě bývalého jugoslávského předáka Slobodana Miloševiće.

Soud s Miloševićem se vlekl čtyři roky a přestože bylo vyslechnuto téměř 300 svědků, obžalovaný zemřel v roce 2006 před vynesením rozsudku.

Dopisy tribunálu

Třiašedesátiletý Karadžić, který se chce u soudu hájit sám, byl zadržen v červenci srbskými tajnými službami po 13 letech skrývání. Je považován za mozek etnických čistek, jejichž oběťmi se za bosenské války stali Muslimové a Chorvaté. Obžaloba obsahuje celkem 63 obvinění.

Karadžić se ke svému obvinění vyjádřil již v několika dopisech tribunálu. Odsoudil v nich neregulérnost svého zatčení a poukázal na tajnou dohodu s Američany, která mu prý umožnila tak dlouho unikat.

Podle dohody mu prý americký vyjednavač Richard Holbrooke koncem války slíbil, že nebude stíhán, když se stáhne s politického života.

Holbrooke Karadžićovu verzi odmítá. Po Karadžićově zatčení jsou na svobodě už jen dva uprchlíci ze všech 161, které tribunál pro bývalou Jugoslávii za 15 let existence obvinil z válečných zločinů.

Jedním z nich je bývalý šéf bosenskosrbské armády Ratko Mladić, druhým pak bývalý vůdce chorvatských Srbů Gorad Hadžić.