gruzie_rusko__192x128_.jpgMnoho vojáků, které Rusko označuje za příslušníky mírových sil, ale na gruzínském území dál zůstává - a Moskva tvrdí, že právem. Odvolává se přitom na dohodu o příměří, kterou však interpretuje zcela jinak než druhá strana a západní země.

Po válce, v níž létaly kulky a vybuchovaly bomby, teď na diplomatické frontě pokračuje válka slov. Hlavní spor se přitom vede o dokument, který měl ruskou invazi do Gruzie definitivně ukončit.

Čtěte více o situaci v Gruzii

Šestibodovou dohodu o příměří mezi oběma stranami vyjednal 12. srpna francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Její klíčovou součástí je závazek na zastavení bojů a stažení gruzínských i ruských vojáků na pozice, kde se nacházeli před vypuknutím konfliktu.

Moskva trvá na tom, že požadavek splnila

Podle Rusů jsou jednotky, které zůstaly v Gruzii, součástí mírových sil. Mají prý zabránit propuknutí dalších krvavých střetů. Většina se jich nachází v takzvaných ochranných zónách podél hranic s Jižní Osetií a další odštěpeneckou provincií Abcházií, některé ale zůstávají i ve vnitrozemí, například u černomořského přístavu Poti.

Vznik ochranných zón i trvalou přítomnost ruských sil Gruzie odmítá - a Západ stojí na její straně. Spojené státy, ale i Německo a další evropské země trvají na tom, aby Rusko dokončilo odsun svých jednotek. Moskva ale tvrdí, že má v ruce neotřesitelný argument, který ji k přítomnosti v Gruzii opravňuje. Pátý bod mírové dohody totiž mimo jiné obsahuje zdánlivě nevinnou část. Stojí v něm, že dokud nebudou vypracována mezinárodní opatření, ruské mírové sbory "přijmou dodatečná bezpečnostní opatření".

Zatímco představitelé Ruska mají za to, že kontrola gruzínského území ruskými mírovými silami takovým dodatečným bezpečnostním opatřením je, Gruzie a její spojenci jsou proti. Dokonce i sám iniciátor dohody, prezident Sarkozy, na Moskvu naléhá, aby se mírového plánu držela a úplně stáhla své jednotky. Zatím bezúspěšně.