Gruzie podepsala příměří s Ruskem

Gruzie podepsala příměří s Ruskem. S odvoláním na gruzínského prezidetna o tom informovala agentura Reuters. Mírovou dohodu přivezla do Tbilisi americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová.

Hlavní součástí dnešního ujednání je podle americké ministryně okamžitě stažení ruské armády a odchod ruských vojáků do Ruska. "Ruské jednotky musejí opustit Gruzii okamžitě," řekla Riceová novinářům po schůzce s gruzínským prezidentem a dodala, že už se nepíše rok 1968.

Zdůraznila, že podepsaná dohoda se týká výlučně příměří a odchodu ruských jednotek, naopak se netýká budoucnosti gruzínských území.

Spojené státy podle ní považují za nezbytné časem vyslat do Gruzie mezinárodní mírové jednotky. "Potřebujeme mezinárodní pozorovatele" a později pak "nestranné mezinárodní síly k udržení míru", prohlásila šéfka americké diplomacie.

Riceová tak podle agentur odpověděla na dnešní výroky ruského prezidenta Dmitrije Medveděva, že Rusko by se prý nebránilo mezinárodním jednotkám, ale Abcházci a Osetové podle jeho slov žádné jiné vojáky kromě ruských nepřijmou. "Potřebujeme silnější jednotky a nestranné jednotky," řekla Riceová.

Dodala, že o mezinárodních pozorovatelích už jednala s finským ministrem zahraničí Alexandrem Stubbem, jehož země nyní zajišťuje předsednictví OBSE; ten ji údajně ujistil, že pozorovatelé by mohli být na místě během několika dní.

Saakašvili na společné tiskové konferenci s Riceovou řekl, že "podepsal smlouvu s ruským okupantem", ale ujistil, že se nevzdá "ani kilometru gruzínského území". Obvinil Rusko, že dnes stále okupovalo "značnou část" Gruzie, a Rusy nazval "barbary", kteří měsíce připravovali invazi a okupaci jeho země. Saakašvili zdůraznil, že Gruzie se nikdy nesmíří se ztrátou jakéhokoli svého území. Gruzie podle jeho slov mnoho měsíců varovala svět před nárůstem ruské vojenské síly. Gruzínský prezident v této souvislosti kritizoval Evropu, že k tomu byla netečná. Podle jeho slov Rusko během hodin mobilizovalo 1200 tanků, aby vpadlo do Gruzie.

Medveděv jednal s Merkelovou

Krátce před podepsáním mírové dohody se sešla s ruským prezidentem Medveděvem německá kancléřka Angela Merkelová.

Kancléřka na setkání zdůraznila, že některé kroky, které Rusko podniklo v Gruzii, byly nepřiměřené.

Ruské jednotky se podle ní musejí z Gruzie stáhnout. Kancléřka to prohlásila na páteční tiskové konferenci po setkání s ruským prezidentem Dmitrijem Medveděvem v ruském Soči.

Na konferenci Medveděv zopakoval ruské stanovisko ke dvěma separatistickým republikám Gruzie. Podle něj Abcházie a Jižní Osetie nemohou být nadále součástí této kavkazské země. Stejný názor už ve čtvrtek prezentoval ministr zahraničí Sergej Lavrov.

Rusko se označilo za garanta kavkazské bezpečnosti

Moskva podle prezidenta bude souhlasit jen s takovým řešením, které by vyhovovalo i Abcházii a Jižní Osetii.

Medveděv dodal, že "Rusko vždycky bylo zárukou bezpečnosti na Kavkaze". Po jednáních s německou kancléřkou ruský prezident souhlasil, aby v Gruzii bylo umístěno více mezinárodních pozorovatelů.

V krátkém prohlášení z Bílého domu Bush zdůraznil, že studená válka skončila, a vyzval Moskvu ke splnění svých slibů ohledně odchodu z Gruzie. Vyjádřil přesvědčení, že problematické vztahy se Spojenými státy nejsou v zájmu Ruska.

Svrhlo Rusko na Gruzii tříštivé bomby? Moskva to popírá

Mezinárodní lidskoprávní organizace Human Rights Watch obvinila Rusko, že během pětidenní války svrhlo na Gruzii tříštivé kazetové bomby, jejichž použití zakázalo více než sto zemí na celém světě.

Bomby, které vybuchnou ještě před dopadem, aby po širokém okolí rozptýlily stovky menších min, podle aktivistů zabily jedenáct Gruzínců a další zranily. Moskva obvinění z použití kazetových bomb popřela.

Rusko a Gruzie se během několika dní osetinského konfliktu už několikrát obvinily navzájem z násilí na civilním obyvatelstvu a etnických čistek.

Kontroverze kazetových bomb spočívá v tom, že okamžitě nevybuchnou a i po skončení konfliktu jsou potenciálním nebezpečím pro obyvatele zasažené oblasti. "Tříštivé bomby nerozlišují mezi vojáky a civilisty, proto je mnoho zemí zavrhlo," uvedl Marc Garlasco z vedení HRW.

Rusko, stejně jako Spojené státy nebo Čína, není mezi signatáři dohody o zákazu použití tohoto druhu munice. Kazetové bomby byly použity při konfliktech ve Vietnamu, Kosovu, v Čečensku, v Iráku, Afghánistánu nebo Libanonu.

HRW ruskou armádu vyzvala, aby dala k dispozici přesné údaje o útocích na gruzínské území, aby se mohlo začít s čištěním oblasti od min.

Rusko se bojí americké "humanitární pomoci"

Kromě toho, že popřel obvinění ochránců lidských práv, ruský generální štáb v pátek také upřesnil své obavy z amerických dodávek do Gruzie. Už ve čtvrtek Moskva bez bližších detailů uvedla, že ji "znepokojuje druh nákladu", který Spojené státy vyslaly na Kavkaz.

Ruská armáda také zveřejnila informace o zabavení téměř dvou tisícovek amerických zbraní z gruzínské vojenské základny poblíž města Senaki. Na tiskové konferenci potom generál Anatolij Nogovicyn uvedl, že by ruský generální štáb "rád znal povahu amerického nákladu, zda se jedná o humanitární pomoc nebo nějaký vojenský materiál".