Drilem k úspěchu: Čínská touha po medailích nepočítá s bolestí

Dřina i pláč. Výchova sportovních talentů v asijské velmoci zůstává i přes rapidní moderznizaci nezměněná jako připomínka centrálně řízené komunistické struktury. Číňané věří, že jim tradiční model přípravy pomůže vyhrát "válku velmocí" s USA o vyšší počet medailí.

Systém připomínající výspu socialismu funguje jednoduše. Děti, které většinou chudí rodiče svěří do národních sportovních center s vyhlídkou na lepší budoucnost, trénují od čtyř let. Příslušné sportovní odvětví si ale nevybírají, to za ně dělají podle fyzických dispozic trenéři.

Když se děti ve velké konkurenci prosadí a mentoři je uznají za perspektivní, dostanou peníze od vlády, aby se tréninku mohly věnovat naplno. Vzdělání jde stranou, prvořadý je úspěch.

Za Čínu až do bolesti

Ten ale pořádně bolí. "Mnohokrát jsem trénoval, dokud jsem nezačal brečet," popsal metody pro rozhlasovou stanici NPR mladý chlapec z gymnastické školy v Li Siao-šuang. "Někdy musíme stát na rukou i celou půlhodinu. Ze začátku je to jenom dřina, pak si ale zvyknete

Olympiáda začala

Olympijské hry začaly velkolepou show

OH čelí teroristickým hrozbám, vrátit se muselo i čínské letadlo

Čínské rádio narušilo pirátské vysílání aktivistů

."

Děti v tělocvičně v Li Siao-šuangu ztěžka oddychují, kape z nich pot a tváře jim po minutách s hlavou dolů hrají rudou barvou. Dobře ale vědí, že tradiční gymnastická škola slabost nepřipouští. Vzešli odtud tři olympijští medailisté, a ti všichni si prošli drilem s půlhodinovou stojkou.

Li Siao-šuang je jedním ze tří tisícovek středisek výchovy mládeže v celé Číně. Většina dětí je v nich na internátech a rodiče se na jejich výchově přímo nepodílí. Režim je podřízený tréninku.

"Rodiče na mě vyvíjejí velký tlak. Chtějí, abych byl světovým šampionem," citoval list USA Today Sun Kuna, desetiletého stolního tenistu ze sportovní školy v Š'-čcha-chaj. Sunova rodina platí ročně šest a půl tisíce dolarů (zhruba 98 tisíc korun) a doufá, že se chlapec dostane mezi vyvolené s finančním zázemím.

Lidské utrpení

Čínský sportovní systém takto s talenty pracuje už od sedmdesátých let minulého století, kdy komunistické vedení státu okopírovalo model ze Sovětského svazu. Podle odhadů v něm momentálně Čína pod dohledem Všeobecné sportovní správy vychovává šest milionů mladých atletů.

"Funguje to jako pyramida. My jsme nejtlustší část. Prostředek tvoří profesionální týmy z provincií a špicí je národní tým," popsal strukturu šéf správy Tchien Chua. "Cílem škol je prosít základnu a vybrat budoucí sportovce," dodal.

 

NOVÉ	Blogeři iHNed.cz na téma OH
	Martin Pecina: Čína a olympiáda
	Ondřej Schneider: Poslední hřebík do rakve olympiád?
	David Marek: Předpověď českých medailí z Pekingu
	Martin Ehl: Olympiáda, nemoc bez léku

Přestože čínský model sportovní výchovy dokáže nesporně generovat stovky úspěšných atletů, vzpěračů, stolních tenistů či plavců, kvůli způsobům tréninku má i své odpůrce. Kritici poukazují na nelidskost tréninkových metod, v nichž bolest je přirozeně povinná a radost ze sportu upozaděná.

"I v tak útlém věku je tréninkový proces často brutální. Čínské sportovní školy jsou ale zaměřeny na zlaté medaile, lidskému utrpení navzdory," uvedla ve své reportáži NPR.