Pákistánský prezident Parvíz Mušaraf čelí novému politickému tlaku. Před nedávnými volbami musel svléknout uniformu a vzdát se kontroly nad armádou, nyní však může přijít i o svoji funkci. Vládní koalice se totiž dohodla, že navrhne proti prezidentovi impeachment, tedy proces jeho odvolání, pokud sám neodstoupí z funkce.
Rozhodnutí je výsledkem dlouhých diskusí mezi vůdci vládnoucích stran Nawázem Šarífem a Alím Ásifem Zardárím. "Ano, v podstatě jsme se shodli, že by měl odejít," řekl jeden z členů koalice agentuře Reuters. Předpokládá se však, že oficiální stanovisko strany zaujmou až ve čtvrtek pozdě večer.
Pákistán se opřel do Spojených států. Kvůli 11 mrtvým vojákům
Koalice má těsnou většinu
Mušaraf prohlásil, že sám funkci neopustí a "použije veškeré ústavní pravomoci, aby tomu zabránil." Možným řešením pro něj může být rozpuštění parlamentu a uspořádání nových voleb.Jeden z členů Šarífovy strany řekl, že "prezident může takový útok uskutečnit, ale budeme mu čelit. Toto bude konečné vítězství demokracie." Vládní koalice má pro odvolání hlavy státu těsnou většinu v parlamentu, jeho horní komoru totiž stále ovládají Mušarafovi příznivci.
Sesazení Mušarafa bylo jedním ze sporných témat, nad nimiž se dlouhou dobu vládní strany nedokázaly shodnout. V květnu dokonce koalici opustila Šarífova Pákistánská muslimská liga (PML-N) když Zardárí odmítnul o tomto tématu diskutovat.
Prezident zrušil kvůli politickému napětí cestu na Olympijské hry v Číně. Pokud Mušaraf sám neodstoupí, Pákistán se zřejmě ocitne v nové politické krizi. Současná hlava státu má totiž výraznou podporu armády, které po dlouhá léta šéfoval. Současná vládní koalice se dostala k moci po únorových volbách, kterým předcházela vlna násilí. Jednou z obětí atentátů se stala i politička Benazír Bhuttová.
Ve volbách získala nejvíce hlasů Pákistánská lidová strana, v jejímž čele stanul po Bhuttové její manžel Zardárí.
Americká chvála i kritika
Parvíz Mušaraf převzal vládu nad Pákistánem v roce 1999 díky vojenskému převratu. Od září 2001 byl důležitým spojencem USA a Velké Británie v boji s terorismem. Bílým domem byl chválen také za odstoupení z čela armády v zájmu demokratizace země.Nespokojenost Spojených států ale roste v souvislosti s Afghánistánem. Přes hranice z Pákistánu totiž přechází množství bojovníků Tálibánu, kteří pak útočí na jednotky NATO i civilisty. Podle americké administrativy Tálibům pomáhají dokonce pákistánské tajné služby.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist