Obama stejně jako Sarkozy usiluje o vítězství v Afghánistánu

Oba dva významní muži se při svém setkání shodli na tom, že je nezbytné pokračovat v řešení situace v zemi, kde přes přítomnost jednotek NATO znovu zdvíhá hlavu fundamentalistické hnutí Taliban.

Obama také vyzval Írán, aby přijal nabídku mezinárodního společenství na řešení otázky jeho sporného jaderného programu a nečekal až na americké prezidentské volby.

Tisková konference, na níž tyto výroky padly, se konala po něco víc než hodinovém rozhovoru obou mužů v Elysejském paláci.

Bylo to jejich druhé setkání a byl to jediný bod páteční Obamovy krátké zastávky v Paříži. Ta byla předposlední etapou jeho cesty do Asie, na Blízký východ a do Evropy. Z Paříže letí Obama ještě v pátek do Londýna, kde v sobotu cestu uzavře.

Sarkozy na tiskové konferenci hovořil o "velké konvergenci" názorů na hlavní mezinárodní otázky, která se při jednání projevila. Oba zdůraznili význam účinné spolupráce mezi Spojenými státy a Evropou.

Na Afghánistán položili oba zvláštní důraz. "V Afghánistánu nemáme právo prohrát," prohlásil Sarkozy a označil za dobrou zprávu to, že USA se chtějí soustředit hlavně na tuto zemi. Řekl, že jeho nedávné rozhodnutí vyslat do Afghánistánu další jednotky, "aby se tam nevrátil středověk", je strategického charakteru.

Plnění závazků a přslib naslouchání

Obama řekl, že USA by měly do Afghánistánu poslat nejméně dvě další brigády. Dodal, že chápe, že pro evropské země je složité posílat tam další vojáky, ale zdůraznil, že "je potřeba dokončit to, co jsme začali", a to nejen po vojenské stránce, ale i pokud jde o hospodářský rozvoj Afghánistánu. "Nemůžeme připustit, aby tam měla základny (teroristická síť) Al-Káida," řekl.

K Íránu uvedl, že pokud nepřistoupí na zastavení svého jaderného programu, bude musit počítat s ještě větším tlakem a ostřejšími sankcemi.

Západ má podezření, že cílem íránského programu je jaderná zbraň. Teherán to popírá a tvrdí, že mu jde jen o mírové využití atomu.

Obama dal najevo, že pokud bude zvolen prezidentem, budou USA ve větší míře naslouchat svým spojencům a přihlížet k jejich zájmům. Sarkozy řekl, že Francie bude samozřejmě spolupracovat se Spojenými státy, ať bude jejich prezidentem kdokoli, ale že myšlenka, že USA chtějí víc naslouchat, je dobrá zpráva.

S prezidentem ano, s veřejností ne

Sarkozy byl jediný francouzský politik, se kterým se Obama setkal. Žádost vůdců socialistické opozice o setkání Obama údajně odmítl. Nesetkal se ani s veřejností, na rozdíl od Berlína, kde ve čtvrtek promluvil na shromáždění 200.000 lidí.

List Le Figaro v pátek napsal, že Obama setkání s davy odmítl, protože ví, že jeho velká popularita mezi Francouzi by mu mohla uškodit u části centristických amerických voličů. Narážel tak na přetrvávající nevraživost části Američanů na Francii kvůli jejímu neskrývanému odporu k americké invazi v Iráku v roce 2003. Obama na tiskové konferenci otázku na toto téma obešel.

Francouzi milují Obamu

Obama je u Francouzů mnohem populárnější než jeho republikánský soupeř John McCain, který je podle nich náchylnější k pokračování v politice prezidenta George Bushe. Tu většina Francouzů považuje za neblahou.

McCain se setkal se Sarkozym v Paříži na jaře, předtím se viděli v USA. McCainova návštěva v Paříži na rozdíl od Obamovy nevzbudila velkou pozornost. Sarkozy se střeží toho, aby dal najevo, kterému z obou kandidátů dává přednost.

Ze všeobecně optimistických francouzských komentářů k Obamovi vybočil Le Monde, který napsal, že i když jsou Evropané velmi velkou většinou naladěni pro Obamu, evropské vlády mají několik důvodů být vůči němu obezřetné. Obama se podle něj ukazuje jako ochranář v obchodní oblasti, ohledně Íránu nevylučuje žádné řešení, zatímco většina Evropanů nechce řešení vojenské, a Evropa se může obávat, že od ní bude žádat větší vojenskou pomoc, zvlášť v Afghánistánu.