Mutované plodiny pomohou, ale hladové nespasí

Obilí, odolné vůči suchu a vedru. Kukuřice, kterou neničí hmyzí škůdci. Rýže s maximálním obsahem vitaminů, jež pomůže lidem trpícím podvýživou.

To vše, a k tomu ještě vyšší výnosy než standardní plodiny, už nabízí světu nejen vědci, ale i komerční firmy: jde o geneticky modifikované plodiny.

V současné potravinové krizi si na takzvané GM rostliny vzpomněli i nejmocnější politici světa. Vidí v nich cestu k zmírnění hladu v nejchudších zemích.

Pšenice na poušti

Jsou ale geneticky upravená pšenice, sója, nebo i klonovaná zvířata skutečně šancí, jak z planety hlad vymýtit? Po technické stránce jsou GM plodiny nepochybně slibné.

Především americké firmy už jsou schopny dodávat na trh osivo GM obilovin, jež snesou pěstování i v africké polopoušti na silně zasolených půdách. Tam klasické odrůdy nemají nárok.

Geneticky upravená kukuřice zase odolává škodlivým motýlům zavíječům. Jejich housenky jinak prožerou stvol rostliny, ta se zlomí a shnije.

Dražší, ale výnosnější

GM plodiny jsou také odolné vůči herbicidům - chemickým látkám, jež ničí plevele. To vše znamená, že jednak dávají vyšší výnosy, jednak je možné je pěstovat i tam, kde se klasické plodiny neuchytí.

Osivo GM rostlin je ovšem o něco dražší než u normálních odrůd. Pěstitelé ale ušetří za chemii proti škůdcům a plevelům. Z většiny dosavadních propočtů tak vychází, že zemědělci díky GM rostlinám ještě vydělají.

"Nekrmte tím ani zvířata!"

Žádná vědecká studie neprokázala, že by GM plodiny a potraviny z nich vyráběné škodily lidskému zdraví. Vyskytují se ale analýzy, podle kterých to "nelze vyloučit".

Právě s tímto argumentem manipulují evropští politici, pokud chtějí GM plodiny pohanět. Mutované rostliny se totiž staly předmětem ekonomického, a tím i politického soupeření.

Ve sporu jsou především Spojené státy a Evropská unie. Zatímco Američané v klidu konzumují popcorn z GM kukuřice, a také jejich biotechnologické firmy byznys s mutovanými plodinami dobře živí, Evropa, která zaspala, mutované plodiny odmítá.

Odpor většiny Evropanů, živený politiky a hlavním proudem evropské agrární lobby, může mít rysy hraničící až s hysterií. Když se například v Česku nedávno objevila na pultech nepovolená GM rýže, hlásaly některé titulky v tisku: "Lidé kupovali rýži, kterou nesmí ani zvířata."

Francouzský prezident Sarkozy dokonce nedávno opět používání GM kukuřice zakázal. Právě od něj, ale i jeho kolegů třeba z Velké Británie nebo Německa tak může znít hodně otrle, pokud nabízejí v potravinách, jež je v Evropě zakázáno zkrmovat i zvířatům...

Vědci na to nestačí

Francie dokonce GM kukuřici zakázalo, přitom ji spolu s Německem a Velkou Británií nabízí chudému světu a hlady strádajícím Afričanům jako alternativu.

Problém GM plodin coby možné spásy chudých zemí ale spočívá především v neschopnosti tamních režimů zajistit lidem byť minimální existenční podmínky, případně v neochotě bohatých států jim v tom promyšleně, a ne jednorázovými dary, pomáhat.

Vědci sice umějí dodat obilí, které s nadsázkou vyroste i na poušti. Ale když ho někdo ani nemůže zasít, sklidit a upéct z něj chleba, je to k ničemu. Hlad ve světě nevyřeší vědci, ale politici.