Osud lisabonské smlouvy: Nejprve analyzovat, pak řešit

Od příštího roku měla původně začít platit i lisabonská smlouva. Podle českého premiéra Mirka Topolánka však nástupce odmítnuté euroústavy začátkem příštího roku platit nebude. To má podstatný vliv na české předsednictví. Nejenže Češi mohou vést důležitá jednání, ale jejich působení v čele EU se bude řídit podle současných pravidel. Český premiér tak mimo jiné neztratí některé pravomoci na úkor takzvaného stálého předsedy Evropské rady, s jehož vznikem počítá právě lisabonská smlouva.

Zda bude ratifikační proces smlouvy v unii pokračovat, zatím není jasné. Česká vláda ovšem podle Topolánka určitě nebude tento proces nijak brzdit. Česko navíc podle premiéra může z ratifikace odstoupit jedině tehdy, když stáhne podpis pod smlouvou, s nímž Topolánek prý spojil svoji politickou kariéru. Pokud by se dokument schvaloval nyní, premiér by si prý nevsadil na "ano" ani stokorunu.

O osudu rozhodneme později, zní z Bruselu

Politici se shodují na tom, že nejdříve je třeba zjistit , proč voliči v Irsku lisabonskou smlouvu odmítli, pak se EU bude snažit najít cestu, kterou jít dál. "Musíme být s Irskem stejně solidární, jako jsme byli s Francií a Nizozemskem," uvedla například eurokomisařka pro vnější vztahy Benita Ferrerová-Waldnerová. Tyto dvě země před třemi lety odmítly evropskou ústavu, jejíž nástupkyní je lisabonská smlouva.

Před začátkem summitu lídrů Evropské unie se spekulovalo o tom, že státníci si od setkání slibují přijetí rezoluce, která by zvýšila tlak na schvalování lisabonské smlouvy a vyzvala k pokračování procesu ratifikace smlouvy. EU zároveň znepokojily názory některých členských zemí včetně České republiky ohledně dalšího postupu v otázce schvalování smlouvy EU.

Naposledy unii rozrušily slova ministra zahraničí Karla Schwarzenberga, který v rozhovoru pro rakouský list Der Standard týkající se budoucnosti smlouvy EU a případného návrhu rezoluce naznačil, že Lisabonská smlouva,Irsko a tím pádem i Česko potřebují dostat čas (ČTĚTE ZDE).

Unijní smlouvu dosud schválily parlamenty 19 z 27 států EU, naposledy tak učinila po celodenním rozvažování Velká Británie, kde ve čtvrtek završila její ratifikaci královna Alžběta (PŘEČTĚTE SI ZDE).

Irské NE ve vzduchu

Mezi zbývajícími osmi státy, které smlouvu zatím neschválily, je i Česká republika. Ta bude mít na unijním summitu zastupující delegaci, v jejímž čele stane Mirek Topolánek. V Bruselu ho zřejmě nečeká nic příjemného. Česko je považováno za jednu ze zemí, kde by se smlouva mohla případně dostat do největších potíží. EU tak soudí z toho důvodu, že reakce z Česka na výzvy, aby se proces ratifikace nezastavil, jsou výrazně chladnější, než reakce ostatních zemí.

Čelní představitelé hlavních unijních států přitom trvají na tom, že lisabonská smlouva je pro budoucnost EU nezbytná. "Potřebujeme lisabonskou smlouvu, smlouva z Nice není dostatečná," zdůraznila například německá kancléřka Angela Merkelová před odjezdem do Bruselu.

Lisabonská smlouva nebyla jediným tématem prvního dne summitu, který bude znovu pokračovat od dnešního rána. Evropská unie se rovněž dohodla na zrušení sankcí vůči Kubě. Výsledky změněné politiky směrem k tomuto komunistickému státu budou ale každý rok hodnoceny a pokud nebudou uspokojivé, zejména v oblasti lidských práv, tato politika skončí.

Hlavním tématem vrcholné schůzky měla být původně problematika rekordně vysokých cen ropy a potravin, tu však irské „NE“ částečně odsunulo do pozadí. O řešení situace ohledně cen ropy si můžete přečíst ZDE 

Lídři EU se sjeli v Bruselu

Dalších 6
fotografií

Sledujte s námi dění v Bruselu ZDE