Nejvyšší soud USA se opět postavil za práva vězňů z Guantánama

Prezident Bush prohlásil, že se rozhodnutím soudu bude řídit. "To neznamená, že bych s tím souhlasil... Hluboce se shoduji s odpůrci nálezu," poznamenal.

Verdiktem, který soudci přijali v poměru pěti ku čtyřem hlasům, nejvyšší soud fakticky zrušil zákon z roku 2006 rušící ústavní právo podezřelých z terorismu stěžovat si na své uvěznění u civilního soudu.

"Zákony a ústava byly sepsány, aby přetrvaly. Zůstávají v platnosti i za mimořádných okolností. Svobodu a bezpečnost lze spolu sladit v našem systému v rámci zákona," praví se ve verdiktu.

Osud vězňů, z nichž někteří jsou na Guantánamu už více než šest let, se má přezkoumávat případ od případu u federálního soudu první instance ve Washingtonu. Vysvětlení verdiktu čítá 70 stran, takže výklad si zřejmě vyžádá zvláštní poradu federálních soudců, aby bylo jasnější, jak v těchto případech postupovat.

"Z hlediska hubeného praktického výsledku ctižádostivého rozhodnutí většiny (soudců) se nelze ubránit myšlence, že se rozhodnutí ve skutečnosti vůbec netýká vězňů, ale kontroly nad federální politikou (boje proti terorismu)," vyjádřil svůj nesouhlas předseda soudu John Roberts, který patřil k přehlasované menšině.

Jeho kolega Antonin Scalia také kritizoval přílišnou velkorysost k radikálním islamistům, s nimiž USA bojují. "Válka se nám ztíží. Skoro určitě to povede k tomu, že více Američanů bude zabito," varoval.

Nejvyšší soudní instance v zemi už třikrát odmítla argumenty Bushovy administrativy. Ta obhajuje zadržování podezřelých bez soudu jako klíčový prvek boje proti terorismu. Věznice na Guantánamu, zřízená krátce po teroristických útocích na USA ze září 2001, se však ve světě stala terčem téměř jednomyslné kritiky.

Na Guantánamu je nyní vězněno okolo 270 podezřelých z členství v teroristické síti Al-Káida či afghánském radikálním hnutí Taliban.

Už v letech 2004 a 2006 dali nejvyšší soudci za pravdu názorům, že by tito vězni měli mít právo protestovat u amerických civilních soudů proti své vazbě. Americká ústava totiž obsahuje právo habeas corpus, které znemožňuje vládám zavírat podezřelé bez soudního příkazu.

Předloni se však Kongres, tehdy ještě ovládaný republikány, rozhodl toto právo zrušit pro cizí občany, které vláda považuje za "nepřátelské bojovníky". Tehdy přijatý zákon zakazoval těmto vězňům odvolávat se k civilní justici dříve, než stanou před vojenským tribunálem.

Tento zákon prezident George Bush velebil jako klíčový pilíř boje proti terorismu, kritikové jej však označovali za protiústavní. Jako odporující mezinárodnímu právu pak zákon opakovaně kritizovaly i různé mezinárodní instituce v čele s Radou OSN pro lidská práva.

Nejvyšší soud dnes dospěl k verdiktu, že Guantánamo je sice na kubánském území, avšak základna fakticky funguje jako americké území, a proto by se i na ni měla vztahovat americká ústava.

"Toto rozhodnutí pomáhá obnovit věrohodnost Spojených států jako hlasatele a příkladu právního státu," prohlásil šéf advokátní komory William Neukom. Ochránci lidských práv uvítali nález, který by podle nich měl skoncovat s nespravedlností.

Verdikt by měl vězňům umožnit přimět vládu, aby zveřejnila důvody jejich věznění, což úřady dosud odmítaly s odvoláním na národní bezpečnost. Otvírá také dveře pro případné stížnosti vězňů na špatné zacházení u civilních federálních soudů. Nastoluje rovněž otázku legálnosti zvláštních vojenských tribunálů, které mají vězně z Guantánama soudit; tyto soudy už nejvyšší soud předloni jednou zrušil, ale pak je Kongres o pár měsíců opět zřídil.

Před týdnem na Guantánamu začal před vojenským soudcem proces s pěticí islámských radikálů obviněných ze zosnování teroristických útoků na USA z 11. září 2001, při kterých přišlo o život téměř 3000 lidí. Vzhledem k dnešnímu verdiktu nejvyššího soudu má proces nejistou budoucnost. Jeho urychlené zahájení obhajoba odsoudila jako snahu záležitost politizovat před prezidentskými volbami v listopadu.

Oba prezidentští kandidáti, republikán John McCain a demokrat Barack Obama, z nichž jeden vstoupí do Bílého domu v lednu, během boje o kandidaturu dali najevo, že chtějí vězeňský tábor na Guantánamu zavřít. Stejný záměr hlásá už dva roky i Bílý dům, dosud se mu však nepodařilo nalézt ke Guantánamu alternativu.