Humanitární organizace se dohadují s Barmou, rostou obavy o zneužití pomoci

Ze světa přicházejí nabídky pomoci, ale humanitární katastrofou ohrožená Barma je přijímá jen velmi zdráhavě. Zatímco oficiální odhady počtu obětí cyklonu Nargis z minulého víkendu se už vyšplhaly na 80 000, vojenský režim generála Than Šweie stále vyčkává s vydáním povolení pro většinu letů s humanitární pomocí.

Teprve ve čtvrtek, pět dní po cyklonu, přistálo první letadlo s pomocí OSN. Podle Světového potravinového programu (WFP) ho mají v dalších hodinách a dnech následovat další tři stroje se 45 tunami jídla, které jsou připraveny v Dubaji, bangladéšské Dháce a thajském Bangkoku. Spojené státy a některé další země však zatím povolení k vyslání pomoci neobdržely.

"Ještě ráno jsme si my a naši thajští spojenci mysleli, že jsme dostali povolení od barmského vedení k letu C-130. Momentálně ho ale nemáme," řekl americký velvyslanec v Thajsku Eric John.

Dosud úřady oficiálně evidují 22 980 mrtvých, 42 119 osob je pohřešováno. Neoficiální odhady jsou ale mnohem větší. Americká velvyslankyně v Barmě Shari Villarosaová odhaduje počet obětí až na 100 000 a v podobném smyslu odhadl situaci podle agentury AFP i barmský činitel z nejvíce postižené iravadské delty, kde jen v okolí Labutty mělo zahynout kolem 80 000 lidí.

Mezinárodní společenství již vojenskou juntu vyzvalo, aby zemi otevřela humanitárním zásilkám ze zahraničí a podobný apel vyslalo také Sdružení zemí jihovýchodní Asie (ASEAN). Podle těchto organizací momentálně potřebuje humanitární pomoc až milion lidí.

"Toto není žádná politická záležitost, ale humanitární krize," řekla americká ministryně Condoleezza Riceová. Důraznější výzvy ze zahraničí však nepřijdou. Rada bezpečnosti OSN ve středu odmítla francouzský návrh donutit Barmu k přijetí pomoci. Podle serveru spiegel.de hlasovalo proti návrhu osm z patnácti členů Rady.

Další otázkou, která vyvolává nejistotu, je následné rozdělení pomoci. Barmský exil ve čtvrtek přinesl zprávy o tom, že junta v minulých dnech vyložila a přerozdělila potravinové zásilky z Číny a Thajska s tím, že se jedná o její vlastní prostředky. Mezinárodní Červený kříž proto zdůrazňuje, že své humanitární zásilky nevydá armádě a bude je rozdělovat prostřednictvím své barmské pobočky.

V podobném smyslu se vyjádřili i zástupci Světového potravinového programu. "Byli jsme Barmou vyzváni, abychom své zásilky v Rangúnu odevzdali vládním jednotkám, ale vysvětlili jsme jim, že takto nepracujeme," řekla mluvčí WFP Bettina Luescherová, podle níž bude i tuto pomoc rozdělovat obětem 17 tisíc místních pracovníků Červeného kříže.

Junta ztratila zbytky kreditu

Tlak na barmskou generalitu ale zvolna roste i zevnitř. Vláda dosud podle místních obyvatel neudělala v postižených oblastech téměř nic a lidé otevřeně kritizují její pasivitu.

"Zatím jsou lidé ještě plně zaměstnáni bojem o přežití. Umím si ale představit, že po skončení této fáze by napětí mohlo eskalovat," řekl expert na barmskou ekonomiku Sean Turnell z australské univerzity Macquarie.

Vojenská vláda chce své postavení upevnit referendem o nové ústavě, plánovaným na 10. a 24. května. Dokument z roku 2003 má být součástí reforem označovaných za "cestovní mapu k demokracii", opozice ale od začátku kritizuje podobu ústavy i způsob jejího prosazování.

Opoziční Národní liga pro demokracii (NDL) a ilegální Svaz mnichů Barmy už začaly vybízet obyvatele, aby hlasovali proti přijetí ústavy, která podle nich nezaručuje dodržování lidských práv a pouze legitimizuje vojenskou vládu. Vedení NDL se ohradilo zejména proti opatření, které v podstatě znemožňuje předsedkyni ligy, přední barmské disidentce Aun Schan Su Ťij, kandidovat ve všeobecných volbách roku 2010. Navrhovaná ústava totiž zakazuje všem Barmáncům, jejichž rodinní příslušníci mají cizí občanství, vykonávat jakoukoli veřejnou funkci.

Nová ústava navíc zajišťuje armádě čtvrtinu křešel v obou komorách parlamentu. V případě vyhlášení nouzového stavu opravňuje hlavu státu k předání veškeré zákonodárné, výkonné i soudní pravomoci veliteli armády.

Zahraniční analytici tvrdí, že junta ztratila poslední zbytky kreditu mezi obyvatelstvem už loni v září, kdy krvavě potlačila nejsilnější protivládní protesty za posledních dvacet let. Podle OSN si zásah junty proti protestujícím buddhistickým mnichům vyžádal nejméně 31 obětí a přes 4000 lidí bylo zatčeno.

Právě mniši podle zpravodaje americké stanice CNN Dana Riverse, který se jako první západní novinář dostal do nejvíce postižených oblastí, zatím pomáhají obyvatelům s odstraňováním škod. "Mniši nám pomáhají čistit ulice a odklízet trosky. Samozřejmě jsme doufali v podporu úřadů, vojáci se tady však zatím neukázali," řekla agentuře Reuters žena ze západní části Rangúnu.